NAŠE MLÁDEŽNICKÉ REPREZENTACE
AKADEMIE, REPREZENTACE, POSUNY HRÁČŮ
Názor na MLÁDEŽNÍCKÉ reprezentace souvisí s celkovou situací.
Naše konkurence se nachází už několik roků v jiné situaci. V hokejových zemích mají pro mládež peníze, jejich systém a metodika funguje. Pokud se talentovaní jedinci prokoušou z žákovských let do vyšších kategorii, vstoupí do podmínek, ze kterých je možná cesta až na vrchol. Díky těmto podmínkám mají širokou reprezentační základnu, konkurenci v klubech. Jejich mládež podstupuje velice náročný a kvalitní výchovný program. Reprezentace jsou jeho obrazem!
My dnes peníze pro mládež nemáme, náš systém je ve fázi tvorby a hledání způsobem: pokus – omyl. Metodiku opisujeme ze světa, ale její aplikace není jednotná. Opisujeme jenom části, protože na export programů jako celku nemáme ekonomické podmínky.
V našem prostředí se vytvořily hrozby jako
plošně vynucované smlouvy pro hráče,
vydírání rodin kluby,
omezování pohybu hráčů a další bariéry.
Pokud z tvůrčích lidí uděláme vězně a pomocí smluv jim „zalejeme nohy do betonu“
aby neutekli, zničíme kreativitu a motivaci.
Málokterý vězeň dokáže „namalovat Monu Lízu….“
Tyto praktiky, pokud nebudou rychle odstraněny, mohou způsobit definitivní kolaps našeho národního sportu.
AKADEMIE
Ve svých návrzích jsem podporoval dvě, maximálně tři akademie v republice. Především z důvodu možnosti koncentrace prostředků, trenérské a hráčské kvality. V dnešní situaci jsme schopni financovat dvě tři centra vrcholového hokeje na úrovni, která by se blížila nejlepším zahraničním akademiím. Více v dnešní situaci nejde zvládnout !
Naše akademie fungují pouze krátkou dobu a nelze je zatracovat.
Ale už dnes je patrné, že kluby nemají potenciál ani ochotu dramaticky navýšit rozpočty svých akademií. To je věc, bez které svět ani nemůžeme začít dohánět.
Místo původního záměru navázat blízké kontakty s nejrozvinutějšími centry ve světě jdeme levnou a pohodlnou cestou, která bohužel nikam nevede.
Pokud se budeme učit v Německu nebo Norsku (Norové inkasovali v U-16 od Švédů 15 gólů), kam naše některé akademie směřují při hledání svých partnerů, můžeme tam něco užitečného pochytit, ale to samozřejmě nebylo hlavním záměrem, jak dohánět svět. Tím byly kontakty na nejvyspělejší země s úmyslem posunout se na jejich úroveň.
Pokud se týká ekonomiky, vedení části akademických klubů očekávalo, že z akademie bude mít spíše výhody než aby pomýšlelo na masivní investice do mládeže.
Při tomto přístupu samozřejmě nemohou být tato centra spásou českého hokeje. To je důsledek příliš velkého počtu akademií a nepochopení tohoto záměru se strany vedení klubů.
REPREZENTACE
Reprezentace se asi vydaly správnou cestou. Množství soustředění a časté zápasy se světovou špičkou jsou mimořádně pozitivní změnou při srovnání s minulostí. Naše mladé výběry prohrávají, ale alespoň si nemůžeme dělat iluze o tom, jak jsme na tom dobře. Díky zápasům s Rusy nebo Švédy či Finy na výsledcích jasně vidíme, že rozdíl ve výkonnosti a efektivnosti výchovného systému u nich a u nás je obrovský. Pokud bychom jako dříve odehráli utkání pouze s Poláky nebo Maďary, čekaly by nás ty šoky až na mistrovství světa U-18, a to by bylo dost pozdě. Takto je alespoň čas pokusit se o změnu, o řešení či nápravu.
Pokud se soustředím na šestnáctku, je pravdou, že naši hráči vypadali skutečně mnohem lépe v srpnu, než v prosinci nebo únoru. Zvláště srovnání s Rusy vychází diametrálně odlišně. Když se pokusím o zlehčení, potom odpověď na tento vývoj možná tkví v následující otázce:
„Je příčinou našich vítězství nad Rusy v Salcburku skutečnost, že ruská sborná v den zápasu dvakrát denně běhala bez slitování trenérů po 40 minutách kolem zimáku – a hráči byli unaveni ? Nebo bylo naopak příčinou našich drtivých porážek v prosinci a únoru od stejného týmu to, že Rusáci nepřestali běhat dvakrát denně až do dnešních dnů, zatímco ve většině českých klubů se suchá příprava s atletickými prvky jaksi s nastupem sezóny vytrácí do ztracena, nebo v lepším případě nedosahuje parametrů jara a léta ?
Odpověď ponechám pro skutečné experty a metodiky.
Ale domnívám se, že příčina netkví v tom, že trenéři přehlédli některé hráče, kteří by dokázali Rusy porazit. Bylo by to krásné a elegantní řešení - vybrat jiný tým a vyprášit Finům i Rusům kožich. Ale protože se nám to dlouhé roky v téměř všech kategoriích nedaří nabízí se logicky závěr, že to nebude v nekompetenci trenérů a jejich výběru. Je to v našem hráčském "materiálu!"
Naši hráči jsou dnes méně vyspělí než ti ze zemí světové špičky.
Náš systém je neprodukuje.
POSUNY HRÁČŮ
Jedním z témat je posouvání mladších hráčů do reprezentačních výběrů. Je pravda, že v zahraničních výběrech se mladší hráči prakticky nevyskytují, v soupiskách je nenajdete. Tato praxe se stává terčem kritiky části rodičů. Zvláště těch, jejichž synové jsou na hraně nominace.
Ale domnívám se, že je to v naší situaci výhodné řešení. Pro hráče i pro nároďák. Pokud mohou vyspělí mladší hráči absolvovat jednu sezónu navíc v reprezentačním programu o kategorii výš, pomáhá to jednoznačně jejich rozvoji. Ale současně to pomáhá i týmu. Pokud naše reprezentační špička je méně početná i méně kvalitní, než švédská nebo ruská, můžeme si okrajově pomoci tím, že jednoho dva hráče vychováváme o kategorii výš. Sice to bude mít vliv na zhoršení výsledků v přípravných zápasech a turnajích v jejich kategorii, ale na MS U-18 se vrátí do své kategorie a mohou být výraznou posilou.
Šestnáctka utržila pátou vysokou porážku za sebou. To je špatná zpráva, která zakrývá úspěšný vstup do sezóny. Možná se můžeme utěšovat, že v sestavě s Vránou, Pastrňákem a Rašnerem by tým byl silnější.
Možná ano, ale spoléhat se na to nelze. Příčiny naší nízké výkonnosti jsou samozřejmě hlubší. Tou hlavní příčinou je celkový stav našeho mládežnického hokeje, metodiky, organizace tréninkového procesu v klubech, systém a kvalita soutěží.
Pokud se tedy nedaří v našich podmínkách vychovávat konkurenceschopné hráče, a poslední výsledky nám o tom opět poskytly nezvratný důkaz, je třeba něco skutečně radikálně změnit.
Ve velmi krátkém čase hodně investovat a postavit u nás alespoň dvě centra pro aspiranty na reprezentaci, která snesou úroveň s vyspělým světem a kde hráči budou mít srovnatelné podmínky,
nebo
Exportovat českou akademii s několika největšími talenty do zámoří a v prostředí nejkvalitnějších soutěží, týmů a hráčů rozvíjet jejich potenciál. Potom bude možné srovnání, zda jejich vývoj je nebo není rychlejší než v případě setrvání v našich podmínkách.
Při hledání nových řešení musíme být rozhodní a odvážní – horší to být nemůže !
Autor:  Zacha Pavel st.Vydáno: 12.2.2012 0:14 Přečteno: 2289x Hodnocení: 1 (hodnoceno 6x) |
Vaše hodnocení: |
Formát pro tisk
Komentáře
1/ Pokud si myslíte, že se Vám z kempu z USA po 21 dnech (průměrná doba pobytu na kempu, výběr je z délky 14 – 42 dnů) vrátí předělaný, nebo již kompletní hokejista, pak uvažujete špatně – to nedokáží nikde.
2/ Pokud si myslíte, že Vašeho syna kemp v USA hokejově nakopne (a berme kemp i třeba jako odměnu pro hráče), tím že za cca 21 dnů prožije jiný hokejový život, cca 15 tréninků společně s USA hráči, cca 4 ostré zápasy proti týmům USA AAA, suché tréninky, návštěva zápasu a tréninků Red Wings, návštěva šatny Red Wings, možnost popovídat si s hráči NHL, možnost zdokonalit se v AJ, možnost zažít americký život a vše okolo spojené – pak uvažujete správně.
3/ Pokud se svým synem máte již nyní plány, přesídlit jeho hokejový život i v té nejbližší budoucnosti do USA – pak tento kemp je úvodní nejlepší řešení.
Ano – jedná se o poměrně drahou záležitost, na druhou stranu, když se podíváte na částku 45.000,-- Kč, která čeká na rodiče Czech Select 96 na letošní 7-mi denní turnaj do USA, kde je garantováno cca 5 zápasů a kde nevíte kolik toho vlastně Váš syn nahraje – pak není co srovnávat. Je to na každém ke zvážení. Někdo to tu již řekl – ber, nebo nech být.
1/ 60% účastníků kempů v USA v roce 2011 si kemp prodlužovala již na místě v USA o další týden.
1/ 50% účastníků kempů v USA v roce 2011 dostalo nabídku (možnost) zůstat v USA celou sezonu 2011/2012 a této nabídky využila.
do ztracena"
Neni trochu alibistický se vymlouvat na kluby když suchou
atletickou přípravu můžou ty vaši borci v klidu odtrénovat
doma na zahradě?
Těm vašim borcům se nechce makat, po tréninku si sednou
k počítači a pak to tak dopadá.
1. Má trenér repre U16 Švédska plný úvazek u jiného mládežnického týmu?
2. Mají hráči Švédska zákaz používat při reprezentaci nejrozšířenější a nejkvalitnější hokejky značky Bauer a Easton?
3. Musí hokejisté Švédska při represtartu hrát s jiným typem hokejky, než se kterým hrají celý rok?
4. Mají Švédské hokejové týmy právo zakázat hráči reprezentovat, když s ním nemají uzavřenou žádnou smlouvu?
Tady se manažersky nezvládají úplně základní věci a chceme organizovat a měnit složitou metodiku výběru, tréninku, pravidel atd.
Ale domnívám se, že je to v naší situaci výhodné řešení. Pro hráče i pro nároďák. Pokud mohou vyspělí mladší hráči absolvovat jednu sezónu navíc v reprezentačním programu o kategorii výš, pomáhá to jednoznačně jejich rozvoji. Ale současně to pomáhá i týmu.
Tak v zahraničních výběrech (RUS,SWE,FIN,CAN,USA)se nevyskytují a u nás je to dobře? Jen proto že tam je Pavlík? Ani Drábek tak nelže a to je extra lhář, ani komunardi to tak neuměli.
Na systému výchovy hráčů ve Finsku a Švédsku se ukazuje, že nezáleží na počtu obyvatelem, ale spíše na práci s dětmi.