Kamevéda

Menu

Odkazy

Uživatel

Počítadlo

Reklama

Kategorie: Domů

Ani šéfové volejbalu nejsou pokroku nakloněni

Pan Zdeněk Haník si mě vzal na paškál ve svém pravidelném vstupu v příloze deníku Sport.  

Zvaném Kamavéda, aneb Zacha a syn.

Pominu chybu už v samotném názvu - správně Kamevéda.

 

Naštěstí jsem s panem Haníkem  komunikovali ještě před vydáním Kamevédy I., takže byl alespoň trochu informovaný a naštěstí věděl, o čem mluví.I když za ten čas Kamevéda zase rozvíjela dál.

Samozřejmě, vyznít pozitivně tento článek snad ani nesměl, toho si možná všichni všímáte. Je tady určitá kampaň, ke které mají velice vlivní odpůrci Kamevédy a hlavně mé osoby s ohledem na snahy o pozitivní změny, velice pohodlný přístup. Nebudu Vám podsouvat proč, ti vnímaví a znalí prostředí to vidí, čtou a slyší.

Pan Haník je šéfem svazu jednoho našeho velkého sportu, volejbalu. Kdysi slavného, dnes už ne. Potkal jej stejný osud jako další velké sporty, ve kterých jsme před čtyřiceti lety udávali tón Evropě i světu. Dnes už jen přihlížíme. Nemámne vůbec šanci se srovnávat s nejlepšími. Pouze ty nejvýraznější individuality vymykající se našemu prostředí se dokážou prosadit v nejlepších zahraničních soutěžích. Z našeho malého města je to kupříkladu Martin Kryštof, reprezentant a internacionál. Spoklu jsme se ještě okrajově v Meziříčí potkali, když jeho hvězda sgtoupala vzhůru a já jsem díky totálnímu vstupu do Kamevédy se svými aktivitami a tedy i aktivním volejbalem z pozice hrajícího kapitána a trenéra tehdy končil. Do klubu přicházel v roli kouče MUDr. Petr Juda, který to dotáhl díky výsledkům až na trenéra kadetů ČR - častěji jsme se potom vídali v Liberci, když tam mívali soustředění.

Měl jsem ještě to štěstí a velkou čest trénovat a hrát s hráči, kteří byli mistry světa ve volejbale nebo se jim na krku houpala medaile z olympiády. Od té doby se český mužský volejbal propadl až do druhého či třetího výkonnostního patra.

Mou snahou je, aby se to samé nezadržitelně a s nějakou časovou prodlevou nestalo také s naším hokejem, který se ještě stále klepe mezi elitou. Bude velice obtížné tomu zabránit. Největší překážkou na této cestě jsou právě zkostnatělé sportovní svazy a vlivní lidé v klubech, kteří zjevně nejsou schopni vytvářet ve svých sportech takovou dynamiku rozvoje jako země, které začínají nebo nedávno začínaly s čistým stolem na zelené louce, vzali do svých služeb špičkové metodiky a trenéry se zemí, které dnes patří ke špičce a ve velice krátké době nás dokážou přeskočit. Náš moloch lidí ve funkcích brání takovému rozvoji, kterým nás nemilosrdně válcuje naše konkurence.

To je dnes  příběh takového Egypta a dalších zemí  v házené, evropských zemí v hokeji a mnoha zemí téměř na všech kontinentech ve fotbale. Problémy nemá jen český hokej, ale také většina ostatních sportů.

Pan Haník tvrdí, že kdyby trenér nároďáku chtěl popravovat hráče, to už bychom se objevovali v oblasti patologie. A já s ním v tomto naprosto souhlasím. Mnohé dění v našem hokeji, včetně dvacítek, které jsem kritizoval,  podle mého názoru skutečně spadá do oblasti patologie. A ponechám jen na Vás, hokejové veřejnosti, aby jste posoudili, zda bych se měl léčit já nebo někteří protagonisté na postech dění hokejového. Abyste oddělili odvahu a pravdu od demagogie a lži.

I když, ještě vlastně nebyla ustanovena lékařská specializace zabývající se "zdravotními problémy v oblasti morálky a etiky v našem sportu." Škoda, bylo by tam hodně práce, časté přesčasy, pracovní víkendy naprostou nutností.

Pan Haník a jeho komentář nevyzněl úplně negativně. Klobouk dolů, že to vše dokázal částečně objektivizovat. Přesto se řadí do zástupu těch, kteří přiznávají, že na Kamevédě něco velice zajímavého je, jakýsi potenciál, ale přesto  "...dává přednost životu, jeho nekonečné a nevyzpytatelné síle. Možná může být Kamevéda úspěšná v jednotlivém případě, ale určitě bych ji nepřijal jako obecný návod pro všechny..."

A nyní už se od této záležitosti odpoutejme a hovořme obecně.

Kamevéda skutečně není ve své TOP koncentrované podobě pro sto procent naší rodičovské a dětské populace. To jsem ani nikdy netvrdil. Ale ve svém základu, aby se rodiče dětem v útlém věku maximálně věnovali a rozvíjeli je, komunikovali s dítětem a stimulovali všestranný rozvoj, tohle pro veškerou populaci do budoucna výzvou určitě je. Možná i nutností.

Naše mládež povážlivě degeneruje, v posledních letech téměř raketovým tempem. Vnímáme to, ale nikdo to cílevědomě neřeší, vlastně se omezujeme na krčení ramen a konstatování stavu. Případně najdeme viníka problému někde mimo sebe.

Kamevéda je dnes jednou z mála metodik a filozofií výchovy, která této zhoubné degeneraci vyhlašuje válku a chce se s ní utkat skutečně účinně a důsledně. Že to vyžaduje úsilí, to je pravda. Ale bez něj nic nefunguje způsobem, který stojí zabpozornost. A postupně se s pomocí dalších a dalších příznivců i nadšenců snaží vytvářet systém, který by v tomto ohledu byl velice účinným prostředkem reakce na situaci.

"Dávám přednost  životu v jeho nekonečné a nevyzpytatelné síle!"

Zní to skvěle, nikoho do ničeho nenutí, je to příležitost pro každého, každý ať si najde svoji cestu. Souhlas. Je to lepší než nesvoboda a nucení.

Ale současně je to naprostá rezignace, přiznání bezradnosti v dnešní situaci.

V nedávném článku vyslovil velice správně hokejový trenér Zbyněk Zavadil svůj soud nad současnou dětskou populací. Konstatoval, jak se změnila k horšímu. V jakém stavu chodili dříve kluci do hokejové přípravky a jak jsou na tom dnes. Ten rozdíl je markantní.

Nabízím, spíš informuji že existuje systém výchovy, který se nemusí úplně každému ještě dnes zamlouvat s ohledem na naši předešlou výchovu a tradice, ale zdá se, že proti němu nestojí vůbec žádná jiná konkurenceschopná alternativa. 

Ve fotbalovém prostředí je kupodivu Kamevéda vítána a uznávána, seznámili se s ní funkcionáři na fotbalovém svaze, vychovávají podle ní své děti trenéři mládežnických fotbalových reprezentací, komunikuji s šéftrenéry mládeže od oblastních akademií až po prvoligové kluby, dokonce s trenéry fotbalové mládeže v zahraničí, jezdí na přednášky, kupují knížky, stěnu Kamevéda mají doma naši prvoligoví fotbalisté, z různých klubů až po Spartu,  i internacionálové v Bundeslize jako Theodor Gebre Selassie, ten je dokonce její tváří a budoucím investorem.

Ze svazu hokejového jsem naopak nedostal nikdy jedinou odpověď. Knihu jsem na svaz poslal, nic. Předseda Král se Kamevédě posmívá a snaží se využít svazové mašinerie k její i mé diskreditaci. Je to postoj uvážený, správný? Opět si učiňte obrázek sami.

Každý rozumně uvažující člověk si přece dokáže spočítat, že pokud by do hokeje, fotbalu nebo volejbalu přišlo dítě vychovávané principiálně Kamevédou, nacházelo by se na jiné startovní čáře než současná běžná populace s těmi všemi obrovskými problémy s pohybovou degradací a degenerací.  To je fakt, proti kterému nestojí na druhé straně ani argumenty, ani alternativa.

Jako lékař u pacienta s rakovinou, který nemá co nabídnout a tedy prohlašuje -

Daruji Vám svobodu, můžete svobodně zemřít na tisíc různých způsobů. Existuje lék, ale ten já ve své omezenosti raději nevyužívám...

Přiznávám, lidé s talentovanými dětmi působí rozruch, dělají potíže, ukazují na nesmysly v systému, nefunkčnost a neochotu vytvářet kvalitní výchovný proces. To je nepohodlné, znervózňující, čeřící stojaté vody, to určitě.

Když Kamevéda ne, fajn, tak co tam tedy máte Vy, pánové?

Bude skvělé, když se rodiče rozhodnou sami podle svých preferencí. Je to jen jejich volba a odpovědnost.

Pavel Zacha

print Formát pro tisk

KAMEVÉDA



Facebook Kamevéda

Používáte socilní síť Facebook? Pokud ano sledujte stránku Kamevéda! fb

Sponzoři

Agados2.jpg

DrillBook

Informace o DrillBook, jak objednat a slevový kod najdete v článku (stačí kliknout na obrázek)
drillbook

Náhodný obrázek

PZKoopCup09.jpg

Reklama