Kamevéda

Menu

Odkazy

Uživatel

Počítadlo

Reklama

Kategorie: Domů

Jak by skutečně mohl český mládežnický hokej fungovat?

Zajimavá rekace čtenáře na roli školství v našem mládežnickém sportu

 

22.10.2018

 

DOPIS ČTENÁŘE

 

Dobry den pane Zacho, 
Váš článek "Jak by skutečně mohl fungovat mládežnický sport" mě po těch měsících/letech čtení Vašich stránek dovedl k tomu, že Vám napíši . 

Musím říct, že jsem překvapen, že teprve teď podobnou úvahu v celém mediálním prostoru vidím, protože je to něco, o čem si myslím, že je jediná možná cesta vpřed. Tento názor mám již od počátku aféry pana Pelty, který prokázal, jak totálně nesmyslný je systém, kdy se na vstupu vytvoří jednosměrná dálnice, z které "někdo" pak přerozděluje dál. 

Systém přerozdělování je samozřejmě problematický vždy, nicméně, když už, tak je vždy potřeba vytvářet takový systém, kdy je náchylnost ke korupci menší. A také je potřeba tlačit na transparentnost! Vždyť jsou to všechno i naše peníze!! A to logicky vždy znamená částku, která putuje, neustále zmenšovat. Mnohem jednodušší je krást z 1mld., kde se 1% ztratí. 

Proto s Vámi naprosto souhlasím, že cesta zapojení školství fakticky do celého sportovního procesu výchovy mládeže je jediná možná. Jednak budou dotace pod kontrolou již stávajících mechanismů (které možná taky nejsou nejčistší, ale to by byla jiná debata) a jednak škol je prostě hodně , mnohem víc než klubů. Nehledě na to, že by nám tu neměly vyrůstat generace dětí, jejichž jedinou odborností je sport, a pak přijde zranění/cokoliv. 

Co se týče zapojení škol do sportovního výchovného procesu, ono by přece jen nemuselo být všechno buď a nebo, ale považuju za nutné, aby školství hrálo mnohem aktivnější roli než jen vypisování dotačních programů, které si pak dál rozdělují sportovní svazy. Domnívám se, že hokej je specifický sport, drahý a náročný na sportoviště, v tom případě by asi nešlo postupovat metodou okamžitého brutálního řezu, ale například atletika, gymnastika, míčové sporty, tam se to přímo nabízí.


Samozřejmě neočekávám, že budete vyslyšen a že tento Váš článek cokoliv změní, ale je to konečně poprvé, kdy někdo tuto očividnou věc řekl nahlas. Obávám se, že spousta těchto myšlenek bude na generaci našich dětí, ostatně můj otec mi již v roce 1989 říkal, že změnit společnost je otázka minimálně dvou generací... tehdy jsem mu nevěřil, dnes jsem moudřejší. 

čtenář si nepřeje být jmenovitě uveden, proto také volil sdělení pomocí e-mailu

 

 

6.10.2018

A teď k té situaci s naším mládežnickým hokejem. Po dvaceti letech jeho analýzy vidím jedinou reálnou šanci  na vykácení starého nemocného lesa a vysazení nových zdravých stromů. Nějaký zázračný restart systému vzešlý z něj samotného nečekejme, není to reálné. Na svazech sedí lidi, kteří si na revoluci netroufnou, sport je dobře živí a raději budou smysluplnou činnost jen předstírat, než aby šli do konfliktu, protože by mohl ohrozit jejich existenci. Někteří možná ani dodnes netuší, jak by mládežnický hokej měl nebo mohl fungovat.

A to je mix hlušiny, z níž je namixována toxická půda, ze které žádná zdravá rostlina nemůže vyklíčit. Zdeněk Haník v reakci na nedávné vystoupení několika lídrů českého sportu proti systému napsal názor, že špinavé prádlo by se mělo prát doma, aby veřejnost nedošla k názoru, že sportovní prostředí je toxické. Já jsem přesvědčený o opaku. Pravdivý popis stavu, vztahů a špatných systémů je nezbytným prvním předpokladem jakékoliv nápravy. Lídři našeho sportu nás desítky let svým konáním či nekonáním přesvědčují, že jim systém vyhovuje a nebudou na něm nic zásadního měnit.

S tím ale není možné se smířit. Chápu, že se jim nelíbí nastavené zrcadlo, ale tím, že ho rozbijeme, nic nevyřešíme. Ten náš sportovní systém dospěl do stavu, kdy už není schopen se restaurovat a vyvíjet. Alespoň ne v zásadních věcech. Co s tím?

Nadějí je ono podobně nemocné a kritizované české školství. Přesto si myslím, že by převzít sport mládeže bylo schopno poměrně rychle, efektivně i transparentně. Bylo by to žádoucí už jen z důvodu, že by to nebylo pro rodiny drahé a prostředí školy je natolik etické, že by snad nikoho nenapadlo obchodovat s dětmi, bránit jim v přesunu ze školy do školy nebo zavazovat děti a rodiče likvidačními a omezujícími smlouvami. Tělocvikáři by se stali kromě jiného týmovými školními trenéry. Konečně by mohli být dobře zaplaceni, jednalo by se o prestižní pozici. Systém je vlastně hotový, hrály by školy mezi sebou podle specializací na jednotlivé sporty. Sportovní svazy by si mohly ponechat reprezentace mládeže a elitní ligy, pokud by prokázaly, že jsou k tomu na rozdíl od hokejového svazu kompetentní.

Někteří lidé se snaží o zavedení fungujícího univerzitního sportu. Mnohem snadněji by tento systém ale fungoval, kdyby bylo školství se sportem propojeno už od prvního stupně základních škol.

Také financování mládežnického sportu by konečně bylo transparentní, bez rizika přelévání peněz do týmů dospělých, u škol by se mohly postavit ledové plochy, klidně úsporných a menších rozměrů, vhodné pro hokej a výuku krasobruslení, začaly by hrát ve větší míře i děvčata.

Toto by byl systém, který by mohl vzniknou nově, aniž by se nechal infikovat bacily šlechtěnými desetiletí v současném systému.

Tady svůj návrh pro dnešek utnu, budu moc rád, když o tom budete přemýšlet a napíšete svůj názor nebo návrh. Dál už by to bylo hodně psaní a propracovávání jednotlivých detailů a sfér. Ale základ, který chci tímto sdělit, je z předchozího určitě patrný.

Kromě toho, upřímně řečeno, jinou cestu nápravy, cestu skutečně funkční, čistou a smysluplnou, nevidím.

Pavel Zacha  

 

5.10.2018

 

Jistě si vzpomenete, že jsem vždy volal po výraznějí roli médií, zvlášť sportovních redaktorů, v ozdravném procesu nutném pro restart českého sportu. My jako rodiče, jednotliví hráči či sportovní osobnosti, máme jen omezený mandát, který není problém postupem času vládnoucí mašinérií převálcovat.

Média jsou extrémně důležitá, ale jejich důležitost si stejně dobře uvědomují i lidi tvořící pilíře současného sportovního systému. Proto se snaží média buďto přímo ovládnout, nebo něčím uchlácholit, otupit ostří slov a nadšení jednotlivců pro dobrou věc, případně je různými způsoby vyřídit nebo umlčet. V rámci ČT se jim to dlouhodobě daří, servilita sportovní redakce směrem k managementu největších sportů je místy až ostudná.

Některé jejich akce z poslední doby dopadly spíš jako fraška, odtud nápravu, nebo alespoň nějakou zřetelnou pomoc těm, kteří to myslí dobře a upřímně s nastolením nutných a zásadních změn, čekat nemůžeme.

U redaktorů ostatních médií by ale mělo docházet k odvážnějším kritikám. Díky Vám za upozornění na tyto dva články, které jsou toho ukázkou.

https://isport.blesk.cz/clanek/muj-isport-blogy-redaktori-pavel-rysavy/346687/a-je-to-u-mladeze-jsme-vytvorili-cesky-hokejovy-paradox.html

Fotbal má dnes obdobné problémy, lidem, kteří ho chtějí restarurovat, se to daří stejně špatně jako nám v rámci hokeje.

https://video.aktualne.cz/dvtv/haindlova-fotbal-lidi-znechucuje-hraci-jsou-casto-jen-zbozi/r~9fc9a71ac80411e8b634ac1f6b220ee8/

 

 

 

    

print Formát pro tisk

Komentáře rss

Přidat komentář >

, - odpovědět
Nedokážu posoudit jak to reálné je či není, ale každopádně se mi tato představa strašně moc líbí. Už jen proto, že by si tak spoustu sportů mohli vyzkoušet vyloženě všechny děti. I děti rodičů co jsou směrem k sportu úplní ignoranti. Navíc by tím pádem ten základ z čeho vybírat talenty byl o tolik tolik širší!! Děti by od první třídy zkoušeli mnoho sportů a časem by se ukázalo na co má či nemá talent. Vždy mě překvapovalo jaký rozdíl je mezi americkou tělesnou výchovou a tím co nazýváme tělesnou výchovou u nás.

Peníze jsou problém vždy, pravda, ale jde o to že veškeré peníze, které do sportu mládeže jdou by tím pádem nešli do nějakých klubů, ty by neexistovaly, a šli by všechny prostě do těch škol.
, - odpovědět
basketbal, volejbal, floorbal, atletika, gymnastika, judo možná, s velkou dávkou naivního optimismu, který občas dokáže udělat zázrak. Zázemí pro tyhle sporty školy víceméně mají, stálo by to ovšem peníze na platy učitelů nebo trenérů, které by zřejmě převyšovaly současné náklady, které posílá stát do svazů na mládež. Tam se sice zřejmě hodně nakrade, ale zase tam dole trénuje spousta nadšenců zadarmo, což by učitelé nedělali a ani si nemyslím, že by byli pro jednotlivé sportovní specializace lepší volbou, než současní trenéři. V Kanadě sice vedou školní sporty po odpoledních tělocvikáři a o víkendech jezdí s dětmi na turnaje a zápasy, ale ti jsou za to proti našim sakra dobře zaplacení. No a v hokeji si to už vůbec neumím představit. Na stavby školních stadionů můžeme rovnou zapomenout, učitelé si kupují za své propisky a pořadače. Ale třeba mám jen malou představivost. Možná by se na takovou stavbu u školy daly získat peníze z EU. Kdyby taková možnost byla, možná by se nějaký ředitel dal ukecat k nějakému pilotnímu projektu první hokejové školy, s hokejem financovaným přímo do školy, mimo svaz. Kdyby se to povedlo tímhle směrem pohnout, tak smekám, ale nevím nevím. Jsem sice velký snílek, ale tohle je i na mně trochu velké sousto :)
odpověděl(a)
Hokej a fotbal jsou pořád nejpopulárnější sporty, pokud lidé na všech úrovních pochopí, že toto je jediná cesta jak neubližovat vlastním dětem, tak to zrovna v těchto dvou sportech půjde dobře.

Být nevzdělaný je konkurenční nevýhoda i pro sportovce. Důvod proč zejména špičkoví fotbalisté se často zdají být hloupější, než průměr populace - nechodili do školy.
odpověděl(a)
Upřímně,já si to nedovedu představit.Souhlasím tady s Jardou -x .
Sport,kde není potřeba nějak extra speciální vybavení,to by možná šlo.Ale hokej?Víte,jaké jsou problémy s výstavbou obecně,a teď bychom chtěli stavět u škol kluziště.
A teď...od kolika let byste si to pane Zacho představoval?Od šesti?
A do kolika ?Do čtrnácti?Pořád jen spolužáci spolu?Pod vedením tělocvikáře?Nebo by ti šikovnější přešli do hokejového klubu?
Já to asi úplně nepochopil,jak to myslíte.Protože to je samozřejmě nesmysl,tak jak jsem to napsal...nebo tedy by školní mužstva byli pro hobíky?
A ti spolužáci by hráli hokej,fotbal,florbal nebo basket?
Fakt mi to nepřijde úplně reálné.Možná bych poprosil o rozšíření úvahy,jak to dělají v té Kanadě s těmi školními mužstvy.
Možná mi jenom chybí fantazie,ale já si tonedokážu u nás vůbec představit. 1
, Systém sportu v ČR odpovědět
S článkem souhlasím a myslím, že to ta správná cesta.

Školství a sport musejí jít ruku v ruce a specializovat se. Korupci, protekcionismus a upřednostňování lidstvo nikdy nevymýtí, ale transparentnější pravidla a otevřenost ve všech směrech ji mohou omezit na minimum. Největší problém je ten, zda je v ČR dostatečně velká a "silná" skupina lidí, kteří by do této "revoluční změny" byli ochotni investovat čas a vše ostatní, co s tím souvisí.
odpověděl(a)
Žádná silná skupina není: ČSLH je uzavřený blok, přes který protečou miliardy a nemusí být vidět! Pracují na upevnění pozic, jednostranné propagaci a systému tepresí proti neposlušným! S komparz, to je stádo ovcí!

Nevím jak s tím chceš bojovat!
odpověděl(a)
Bojovat jedině tak, že se změní tok státních a obecních peněz a změní se instituce které spravují sport mládeže.

Se svazem a s kluby tak jak jsou dneska to o moc lépe nepůjde.

Bohužel je opravdu těžké představit si velké změny a tak budem dál doufat že se vlk odnaučí žrát maso.

KAMEVÉDA



Facebook Kamevéda

Používáte socilní síť Facebook? Pokud ano sledujte stránku Kamevéda! fb

Sponzoři

Aqueko2.jpg

DrillBook

Informace o DrillBook, jak objednat a slevový kod najdete v článku (stačí kliknout na obrázek)
drillbook

Náhodný obrázek

IMG_9798.JPG

Reklama