Kamevéda

Menu

Odkazy

Uživatel

Počítadlo

Reklama

Kategorie: Domů

Memoriál Ivana Hlinky 2016 - velký den českého hokeje

Takové vítězství český mládežnický hokej potřeboval. Něco podobného by ještě před šesti nebo sedmi roky nikdo nečekal. Byly doby, kdy jsme tady dostávali desítky a od začátku to byla jedna velká ostuda. Stávalo se, že turnaj ovládli vlivní rodiče, nebo se ne zrovna dobře nominovalo, nebo byly jiné problémy. Tentokrát vše kolem týmu vypadalo dobře a zdravě. Nejde jen o vítězství, ale i o projev českého týmu, který se musel líbit.

Vítězství na Hlinkovi pomůže českému hokeji, aby se na Čechy v zámoří nedívali s takovým despektem, jako si to prožily minulé ročníky. Pro naše kluky před draftem to je hodně dobrý vstup do sezóny, který jejich preference posunul nahoru.

Ale sezóna je ještě teprve před nimi a bude to ještě dlouhá cesta. Kariéru si musí odpracovat každý sám za sebe. Ale kluci se přesvědčili, že mohou hrát s každým a že vítězství chutná opojně.

Veliká gratulace realizačnímu týmu i hráčům za tento velký den našeho mladého hokeje!

Hodně štěstí do nové sezóny!

Bohužel jsem se nemohl podívat na finále osobně, sny  zítra odjíždí a je třeba balit a ještě si ho užít. Kdo ví, kdy se zase uvidíme. Ale lákalo mě to, tak si alespoň poslechnu hodnocení agentů a scoutů, kterých tam tradičně bylo dost a dost.

 

...................................

 

Byl jsem se podívat v Břeclavi na českou skupinu. Je to tak asi deset let každoroční srpnový rituál. Jezdil jsem tam dlouho předtím, než syn do těchto kategorií dospěl, a pokračuji v tom i nadále (také z důvodu, že se mě často rodiče dotazují na názor ve chvílích, kdy se rozhodují k důležitým krokům v kariéře, zvlášť pokud je ve hře odchod do kanadskoamerické juniorské CHL).

Tentokrát ve společnosti syna, kterého baví tyto zápasy sledovat, letošní české jedničky draftu Libora Hájka, hráče Saskatoonu v CHL, a NHL agenta Patrika Štefana, který shodou okolností zastupuje hráče v českém i americkém dresu, kteří jsou v bodování svých týmů i turnaje momentálně hodně výrazní, a na ledě je nepřehlédnete.

Chmelevski a Nečas.

Martina Nečase si velice dobře pamatuji ještě ze Žďáru jako šestiletého chlapce. Někteří odborníci tvrdí, že se kvalitu hráče lze rozeznat až kolem šestnácti sedmnácti let, ale to považuji za nesmysl. Ti kluci ukazují svoji kvalitu a hokejovou tvář už hluboko před desátým rokem věku. Martin byl už tehdy v mých očích hotový hráč - hlava nahoře, radost z hokeje, cítění hry, cit pro přihrávku a načasování svého pohybu, radost pohledět. Za mantinelem ho bylo sotva vidět, ale už dělal věci, které z jiného nevypadnou nikdy. Byl tehdy společně s Havránkem šťastný, že si zahrál a zatrénoval s Pavlem, už tehdy jsem věděl, že to jednou bude hrát. A na turnaji se na něj opravdu dobře dívá. V jeho případě není možná tak úplně od věci, že se rozhodl zůstat v Česku. V Kometě se mu souhrou všech důležitých okolností rýsuje situace, kdy by mohl prožít úspěšnou sezónu v mužích i zde v českých podmínkách.  A navíc v Kometě, která dříve mladým opravdu kvalitní příležitost určitě nenabízela. Ostatně - nepoředbíhejme, sezóna se ještě nerozjela a až její průběh ukáže, jak to všechno bude probíhat.

Spolu s námi seděl v hledišti i otec Chmelevski. Rus žijící v USA, který tam vede syna k hokeji. Sasha na počátku minulé sezóny působil v Sarnii Sting, několikrát jsme se tam potkali. Nejprve byl natěšený, ale později nespokojenost převládla. Nedostával tam od trenéra takový prostor, aby byl on i jeho otec spokojený s jeho rozvojem. Na hru v první nebo druhé lajně nebyl ještě dostatečně silný a odolný. A tak bylo přistoupeno k výměně do týmu Ottawa 67´s, který neměl ambice na playoff a kde dostal hned lepší pozici v týmu s perspektivou na další roky. V Břeclavi se mu daří, je hodně vidět, hraje v elitní formaci. Ale Američané zde nemají svůj první oficiální tým, tem tradičně přijede až na MS18 a pravděpodobně podle tradice všechny vytříská.

Český tým je v dobrém rozpoložení a dobře se na něj dívá. Zdá se dobře vedený z trenérské lavičky, jsou tam individuality a kvalitní brankáři. Škarek je příslib, ono by to tady taky šlo, kdyby kluci dostávali šanci a velký prostor včas, když tam ta kvalita je.

To dává šanci opět s nějakými nadějemi pohlížet směrem k jarnímu MS. Ale tam bude vše trochu jiné včetně Finů, kteří to nejlepší do Břeclavi nepřivezli. Když jsem u nich, docela mě fascinoval technický pokrok, který udělali. Lze tam vysledovat určité prvky přejaté ze současného "amerického" rukopisu" ve výchově hry na malém prostoru, pokrývání puku a především techniky vstupování do soubojů o puk. A současně na naše poměry až neuvěřitelná "konstruktivní bohorovnost" obránců. Klučina ztratí puk před vlastní brankou, ale když se k němu odrazí zpět, opět se snaží vykličkovat a zvednout hlavu, málem znovu přijde o puk, ale vůbec ho to nevyvede z míry. Vrací se na střídačku, a trenér mu přikývne na souhlas - vše O.K.

Oni sem nepřijeli zoufale urvat nějaký výsledek, pro ně je to příprava, nechávají hráče tvořit a učit se - vždyť stále o nic nejde. A ono opravdu ještě o nic nejde. Jen o to, aby hráči využili dokonale dalšího kvalitního turnaje ke svému rozvoji. Ten rozvoj hrače je naopak tím, o co jim jde především.

Hlinka je skvělý turnaj, je dobře, že tady je a že máme část těch nejlepších před draftem každý rok doma jako na stříbrném podnose.

 

print Formát pro tisk

Komentáře rss

Přidat komentář >

, - odpovědět
Určitě je to úspěch. O tom žádná. Nezapomeňte však na jednu věc. Většinou nás přehrávali. Myslím si, že jsme měli obrovské štěstí. Nechci podceňovat tento turnaj, ale nechme se překvapit až bude MS 18. Pokud to potvrdí plackou, nebo i semifinálem, tak už to bude velice nadějné. Nyní bych z toho nedělal přehnané optimostické názory.
Klukům jasně gratuluji k jejich asi zatím největšímu úspěchu, ale.....
odpověděl(a)
Musím nesouhlasit s tím, že nás většinou přehrávali. Viděl jsem osobně každý zápas v Břeclavi (naše i soupeřů). S těžkými soupeři se střídaly momenty, kdy jsme tahali za kratší i delší konec, vždy jsme hráli minimálně vyrovnaně, jediný tým, kdo nás přehrával a to pohybem, bylo Finsko (možná i proto, že jsme měli třetí zápas ve 4 dnech). První zápas s USA, kdy o nic nešlo, bych nebral jako směrodatný, nebyla ani plná sestava (Škarek, Zadina, Kvasnička, Machala) a víc prostoru dostali hráči, kteří ho tolik nemají.

Štěstí je v hokeji nutné, bez toho to nejde, všichni byli zdraví, zachytal golman, střelcům to tam padalo, pár krát se nám to dobře odrazilo atd., ale tento turnaj vůbec nebyl jen o štěstí, takový hokej, který naodrdinoval Varaďa, ročník 1999 pod Arnoštem nikdy nehrál - fyzicky náročný hokej s aktivním forčekingem ve 2 nikdy nehráli a přitom na to měli hráče a vyplatilo se, neodevzdávali pásmo, získávali puky, rozbíjeli založení útoků, sem tam propadli, to ano, ale vždy se někdo stihl vrátit nebo to jistil Škarek, ale tou hrou jsme měli puk mnohem více na hokejkách, než co bylo zvykem.

Jak píše pan Zacha, byl to velký den českého hokeje a zaslouženě. Kluci nesmí usnout na vavřínech a ono to půjde, ale už jen za předváděný atraktivní hokej (ne ustupování a hra na náhodné rychlé protiútoky, ale aktivní rychlý hokej) si zaslouží obrovskou pochvalu.

Nyní bude třeba, aby kluby ty hlavní hráče nechali pořádně hrát, ideálně v ELH nebo první lize seniorů, CZ juniorka nás na top týmy nepřipraví. Problém by mohl být i s odchody do CHL, Svoboda, Machala, Kondelík tvoří jádro týmu už od U16 a na Hlinkovi měli od Varadi vedle Nečase, Zadiny, Kauta velký prostor (přesilovky, oslabení, závěry zápasů), tak aby vůbec byli na MS18 k dispozici, nemyslím, že máme v tomto ročníku kde dál brát.

Nicméně je nutné si uvědomit, že protože se ročník 1999 povedl (a já věřím, že je silný), tak to neznamená, že 2000, 2001... jsou další silné ročníky a naváží. Navíc ročník 1999 je to, co bylo na Hlinkovi, pokud vypadne někdo z prvních tří lajn, bude se těžko nahrazovat.

Osobně bych momentálně viděl problém ročníku 1999 v obraně, na Hlinkovi výborně nebo velmi dobře zahrálo 4-5 obránců, takže by bylo dobré třeba 1-2 dobré obránce někde najít (třeba v ročníku 2000?).
odpověděl(a)
Souhlas s K. Tohle nebylo o štěstí. To kluci si za tím šli. Že se přiklonilo i štěstí je pravda, ale to přeje připravenému a z tohohle týmu bylo cítit odhodlání vyhrát, ne jen hrát dobře a pak si říct, že konkurence byla o něco málo lepší. Pokud se bavíme o přehrávání, nejvíc nás přehrávalo Finsko 10 minut ve 2 tř., než to utnul gol Zadiny. Pak už se to nikdy neopakovalo. Proti Amíkům první zápas jsme nebyli komplet a tam bylo vidět, že se tomu nedalo 100%, Švédi nás přehrávali místy, ale pak jsme zase třeba byli lepší my. A ve finále jsme byli si myslím malinko lepší. Co se týče Arnošta, úplně příkrý bych k němu nebyl, mně se třeba projev mančaftu na WHC celkem zamlouval, výsledky byly horší než hra. Ale před Varaďou opravdu klobouk dolů, tohle byl skutečně vítězný tým.
odpověděl(a)
Pravda, WHC i turnaj pěti v USA na jaře ukázal tým v lepším světle, také Arnošt tým stabilizoval, co se týče hráčů, všichni na Hlinkovi byli stabilně i v kádru Arnošta, jen asi bylo třeba formace trochu přeskládat a upravit taktiku, aby profilu týmu lépe seděla.
odpověděl(a)
Asi jo, už si nepamatuju složení pětek, ale Varaďa vliv na ten mančaft určitě měl. Hlavně forčekováním se lišil, to je pravda a pak tím přesvědčením, které z nich sálalo, že to můžou vyhrát.
odpověděl(a)
Jednoznačně souhlasím s tím, že Varaďa na tento tým má obrovský vliv. Však jaký to byl hráč. Dříč, tahoun a to samé přenesl do role trenéra. Ty kluky umí vybláznit do výkonů nad jejich možnosti. Je to hecíř, který nesnáší prohry. A jasné je i to štěstí bylo na jejich straně. Jen jsem chtěl ale říct, že to štěstí se zrovna tak stejně může otočit. No uvidíme jak si povedou na dalších turnajích.
, - odpovědět
tak jsem se dočetl,že hokejový svaz (p.Lener) uvažuje o přestěhování turnaje MIH do Kanady....,
škoda pro všechny hokejové fanoušky,kteří rádi navštěvovali tento vyjimečný turnaj v parném českém létě, měl své osobité kouzlo
odpověděl(a)
Hokejový svaz o tom asi moc neuvažuje, to asi bude v kompetenci jiných. Ti by ho tu měli rádi dál.
, Chci pogratulovat odpovědět
Klukům, kterým se až tak nevěřilo. Loni to byl propadák, letos tak byli tito kluci trochu upozadění a nikde se nepsalo, že by měli mít velké ambice. Ale šli zápas od zápasu, nasazení na 100%, ve všech zápasech, kdy opravdu o něco šlo, nebylo těm klukům co vyčíst, navíc podpořené nespornými individuálními kvalitami. Už loni hráli dobře i se špičkou a letos se vše sešlo a udělali naprosto parádní výsledek. Vzhledem k tomu, že se tenhle turnaj bude stěhovat nejspíš zase pryč, jsem hodně rád, že jsem absolvoval zrovna tenhle ročník přímo na místě (aspoň skupinu).
, Super hokej odpovědět
Jinak v poznámce, bylo tam dost hráčů co trénovala mimo klub v hokejových školách. Klubové tréninky + individuální tréninky. Myslím, že podle HockeyTalent.cz skoro 1/3.
, Budu se opakovat odpovědět
Letos se na to dá dívat, je tam individuální kvalita podpořená dobrým koučinkem. Hra má hlavu a patu, kluci dobře forčekujou, dokáží si vytvořit šance i proti špičkovým týmům, což třeba loni nebylo. Včera to sice bylo malinko slabší, tam bylo vidět, že měli postup v kapse a něco málo tomu chybělo (krom i absence pár hráčů).
Je tam hned několik hráčů, kteří mají velký potenciál. Nejspíš by mohli dostat šanci i na MS U20, jak píše někdo níže. Navíc při kvalitě útočníků 98. Zadina, Nečas, možná i Safin by mohli atakovat 1.kolo draftu, pár dalších by s takovými výkony měla projít draftem taky.
Finové sice nepřijeli v plném složení, ale i tak hráli výborný hokej. Dost drobnějších kluků, ale hlavy nahoře a umí si to dát, nepanikaří. Byli lepší i než USA, aspoň co jsem viděl.
, Dvacítky odpovědět
Souhlas s těma Finama, co jsem viděl, vesměs měli více ze hry, ale nakonec prohráli, jak by ani nehráli na výsledek, navíc mi přišli menší, drobnější, naproti třeba Američanům i našim, přesto technicky na výši. Jen mi celkově u této kategorie, nebo turnaji chybí víc hra do těla, z naší strany zcela výjimečně, z Američanů jsme byli posraní, ale tomu se nedivím jsou nějací moc vzhledově větší, silnější. Ale ani amíci to nějak neřezali.
Myslel jsem si, že Varaďa bude preferovat hru více do těla, která mu byla vlastní a měl na ní postavenou svou kariéru.
, Dvacítky odpovědět
Možná se někdo z nové osmnáctky podívá na MS do 20 let v Kanadě. Nečas, Zadina, Safin, Kaut, Škarek by určitě od Petra měli dostat šanci.

Jinak hra českého týmu na letošním Hlinkovi se mi moc líbí. Už přípravný zápas proti Kanadě byl z naší strany výborně zvládnutý. Na zápasy ve skupině byla radost se dívat, byť to včera s USA nevyšlo, ale kdy naposledy naše hokejová reprezentace porazila reprezentaci Spojených států?

Výkon na Hlinkovi určitě pomůže klukům, kteří půjdou letos na draft, zejména Nečas, aktuálně podle skautů okolo 60. místa popoleze hodně nahoru. Podle mě má na to, aby se vešel do 1. kola......
odpověděl(a)
Naprostý souhlas se vším, co jste napsal. K tomu součtu hráčů co by mohli dostat příležitost bych ještě přidal Kondelíka a Kvasničku, ti se mi na turnaji taky líbí. Martin Nečas je jasný talent do prvního kola, je radost se na něj dívat.

A ještě otázka, nevíte někdo proč na turnaji není Matyáš Zelingr? Vždycky jsem ho považoval za jedno z našich nejlepších obránců ročníku 1999, proto mě jeho nenominace překvapila.
, hráč vs.hokejista odpovědět
Někteří odborníci tvrdí, že kvalitu hráče lze rozeznat až kolem šestnácti sedmnácti let, ale to považuji za nesmysl. Ti kluci ukazují svoji kvalitu a hokejovou tvář už hluboko před desátým rokem věku. Martin byl už tehdy v mých očích hotový hráč - hlava nahoře, radost z hokeje, cítění hry, cit pro přihrávku a načasování svého pohybu, radost pohledět.

Nezlobte se, ale v tomto případě s vámi musím hluboce nesouhlasit. Vím, že tento názor zastáváte, ale zkuste se na to podívat takto: dítě má svůj určitý vývoj a ačkoliv můžou nastat odchylky, přesto každý si prochází podobným vývojem. Nejprve v batolecím věku, lozí po čtyrech, sedí, chodí (někdy nelozí, ale hned chodí) a posléze v předškolním věku se seznamuje s běháním, házením, chytáním apod. Celý tento vývoj je daný geneticky a u každého jedince probíhá jinak. V 10-ti letech průměrné české dítě není schopno ´cítit´ hru či prostorově vyhodnocovat herní situace. Není toho schopno jednoduše proto, že nemá dostatečně vyvinutý mozek. Toto přichází na řadu někdy okolo 12-13 roku života. Samozřejmě jsou výjimky, ale těch bude 1 z 1000 a většinou díky předčasné pubertě některé děti urychlují svůj duševní i motorický vývoj.

Díky odlišnému stupni vývoje u dětí není možné s jistotou určit do 12-13 let jestli se jedná o sportovní talent či nikoliv. Dokonce to nelze ani v 15-16 letech, protože řada sportovců přichází do puberty později než jejich vrstevníci.
Proto se často stává, že dítě které se jeví v 10-ti letech jako talent je ve 20-ti průměrným hráčem okresního přeboru. A dítě, které nijak v těchto letech nevynikalo patří mezi světovou špičku.

To jsou právě ty nuance ve vaší Kamevédě o kterých jsem psal v minulých článcích. Dovedete si představit ctižádostivého rodiče, který bude vychovávat svého syna v duchu Kamevédy a v 17-ti letech zjistí, že vychoval hokejistu, ale nikoliv talentovaného?
odpověděl(a)
Naprostý souhlas. Nástup puberty je faktor, který zcela ovlivňuje výkon a myšlení jedince. Kdo má předčasnou pubertu, tak získá nepřekonatelnou dočasnou výhodu. Je ale jen dočasná!

Kdo má pozdní pubertu, má to velice těžké a často končí s pocitem že na to nemá. Systém ho vyselektuje, ale to je zas o jiné kapitole.

Doporučuji všem co jsi nejsou jisti výkoností svého potomka, porovnávat děti podle pubertálního vývoje, nikoliv podle momentální výkonosti.

KAMEVÉDA



Facebook Kamevéda

Používáte socilní síť Facebook? Pokud ano sledujte stránku Kamevéda! fb

Sponzoři

Aqueko2.jpg

DrillBook

Informace o DrillBook, jak objednat a slevový kod najdete v článku (stačí kliknout na obrázek)
drillbook

Náhodný obrázek

kometa-hodonin2.jpg

Reklama