Kamevéda

Menu

Odkazy

Uživatel

Počítadlo

Reklama

Kategorie: Domů

MÝTUS O HŘE DĚTÍ NA VÝSLEDKY

 

Chybný výklad po česku - "HRA NA VÝSLEDKY" -

falešný hon na čarodějnice

Pozitivem současných dnů je bezesporu ochota stále větší části osobností českého hokeje vyjádřit se kriticky k jeho současnému stavu, zvlášť v oblasti mládeže.

Přináší to mnoho podnětů do diskuse, ale jeden moment vyčnívá hodně vysoko nad ostatní. Většina se shoduje na názoru, že je škodlivé hrát na výsledky u dětí školou povinných. Naši hokejoví funkcionáři v posledních 25 letech zdokonalovali svoji schopnost a talent hledat problémy tam, kde nejsou a kde lze přijmout velice laciná a bezpracná, stejně jako velice mylná rozhodnutí. Rozhodnutí, která spočívala nikoliv v práci a entuziasmu, ale v zákazech a omezeních pro děti. Stačí zvednout ruku při hlasování a zákaz je na světě. Jenomže, český hokej to jaksi  moc dopředu neposunulo.

Chvílemi mám pocit, že bude stačit zrušit hru na výsledky a budeme zachráněni. Mohlo by se z toho vyloupnout další velice laciné, stejně jako velice nesmyslné rozhodnutí.

Těch článků v poslední době vyšla celá řada od lidí, kteří hokejově mají něco za sebou. Většina argumentů a názorů ma hlavu a patu, nelze než souhlasit - jako tento:

http://isport.blesk.cz/clanek/hokej/238678/marha-o-vychove-v-hokeji-vyrabime-roboty-a-nicime-jim-detstvi.html

Ale je tam znát evropská výchova. V Americe na děti nikdo neřve, přesto vychovávají jinou mentalitu, kterou se tam Evropané teprve musí učit. Tam je logické chtít být nejlepší jako hráč a současně tím posunout svůj tým. Tady u nás to jde jakoby proti sobě, což nemá logiku.

Co kritici namítají a čím vlastně hra na výsledky podle nich škodí?

Pokud se hraje na výsledky, trenéři posílají na led jen to momentálně nejlepší, co mají na střídačce, na úkor prozatím menších, méně vyspělých, ale třeba i talentovanějších hráčů. To je jeden argument.

(Jenomže, pokud chcete vychovat individuality, skvělé jedince pro repre i NHL, je prostě nutné dávat takovým talentům co největší prostor. To znamená, že musí někdy hrát na úkor těch s menším potenciálem. Když někomu přidám, musím jinému ubrat. Pokud tohle plošně nikdo nevyřeší, nelze přestat s odchody talentů do zahraničí. Tedy tam, kde s jejich talentem dnes dokážou nakládat efektivněji. Svaz činí jednu zásadní chybu. Snaží se vytvářet překážky odchodům hráčů bez toho, aby vyřešil jejich péči doma alespoň v kvalitě dosažitelné v nejvyspělejších zemích. Tou kvalitou nemám na mysli materiální vybavení kabiny, ale filozofii výchovy. Tedy systém. V tomto smyslu vlastně taková snaha škodí budoucnosti českého hokeje. Pokud něco neumím zajistit, zorganizovat nebo vyrobit, musím své nejlepší vyslat jinam, kde to umějí lépe - nikoliv tomuto logickému rozhodnutí hráčů a rodičů bránit.)  

Tím druhým bývá ten, že ve snaze vyhrát za každou cenu trenéři na děti křičí, uráží je, stresují, vytýkají jim každou chybu a děti se potom bojí být kreativní, což v nich likviduje radost ze hry, invenci a tvořivost, ve které česká hokejová škola dříve dominovala.

Mnozí tvrdí, že je třeba zakázat mistrovství republiky, tabulky produktivity a jiné "nesmysly," které ženou děti za kanadskými body na úkor spolupráce a prosté radosti ze hry. Republikové šampionáty se už zlikvidovat podařilo, bodovací tabulky oficiálně taky.

Prý má smysl začít si všímat bodů kolem patnácti let!?! Možná by ještě stálo za úvahu zrušit světlené tabule a světelné kostky na stadionech s dalšími údaji...cítíte tu nesmyslnost této cesty?

Já věřím tomu, že tahle cesta nikam nevede, možná k prohloubení stagnace českého hokeje. Že ten správný směr je přesně na opačné straně. Pokusím se uvést pár argumentů:

1. V USA a Kanadě, kde je v současné době hokej o level  výš než v Evropě, hrají malé děti na výsledky, o poháry, medaile a mediální prestiž od útlého mládí. Vyrábějí z nich hvězdy od osmi deseti let. Finále obyčejného turnaje provází ceremoniál jako na Olympiádě. Dokladem toho je monstrózní turnaj pro dvanáctileté hráče Pee-Wee v Quebecu, který pojetím organizace, pozornosti hráčům a týmům a samotným finále připomíná finále MS nebo Stanley Cupu. Hráči si mohou užít pocitu, že už v tomto věku jsou na chvíli "pupkem hokejového Olympu" a zjevně je to v jejich vývoji nezastavuje. Naopak, tyto fascinující scény vidí v hledišti tisíce malinkých dětí, které jsou podobnými zážitky účinně vábeny do hokejových arén. A takových turnajů s podobným nadšením organizátorů je každý týden v celé Americe bezpočet. Dospělým není zatěžko po mnoho dnů tvrdě pracovat jako organizátoři pro tisíce malých dětí na bruslích, holek i kluků.

Proč by Evropské děti měly být ochuzeny o tyto zážitky?

Proč bychom se měli donekonečna nechat oblbovat názory lidí, kterým se nechce pracovat ani investovat do dětí?

2. Hra na výsledek, touha vyhrát, je nedílnou součástí sportu, patří nedílně také k hokeji. Nelze vypálit od boku rozhodnutí, že v patnácti už ano a ve třinácti ještě ne.

Chtít vyhrát zápas, vést tabulku, probojovat se na mistrovství republiky nebo kamkoliv jinam, být nejplatnějším hráčem úspěšného týmu, to je součást každého fungujícího systému. To je legitimní snaha těch nejlepších, ctižádostivých. A na každou součást systému si přece musí zvykat i malé děti, aby byly jednou připravené po všech stránkách hrát velký hokej. Jediné, co se jim může stát je, že prohrají nebo že se na důležitý turnaj nekvalifikují. Na to se přece neumírá. S tím se musí učit vyrovnat od mala. Případně něco změnit, abych příště mohl slavit úspěch já.

3. Hra na výsledky není vůbec škodlivá ve svobodném světě za mořem, kde se v mládeži hraje většinou na dvě, maximálně tři pětky. Tam se děti prostě musí střídat, ale i tam jde někdy ten lepší víckrát na led než ten horší. To je pravidlo, odměna za kvalitu, za trénink i přístup. Problém nastává v českém tabulkovém systému. V jednom klubu je sotva deset dětí, v jiném pětadvacet. Těch deset nadbytečných nemůže odejít jinam, kluby tomu brání. Proto některé děti nehrají nebo hrají méně. To je ale nešvar, který je nesmírně škodlivý.

4. V zámoří je možnost volného výběru. Skvělý a uznávaný trenér vyhlásí try-out, sjedou se ty nejlepší děti z širokého okolí. Koho si nevybere, zkouší to jinde. Až se všichni rozvrství do týmů s odpovídající výkonností. Hrát za dobrý tým pod dobrým trenérem představuje motivaci a odměnu, kterou si musíš zasloužit svou výkonností. U nás se znelíbíš trenérovi a nehraješ. Můžeš se znelíbit z výkonnostních či jakýchkoliv jiných důvodů, vše je o lidech. Ale to přece při tak žalostném počtu dětí u hokeje nelze dopustit.

5. Ruku v ruce s hraním na výsledky a s pořádáním výborných turnajů a soutěží jde i rozdělení dětí na výkonnostní kategorie. Pokud by bylo zdařile uskutečněno, omezila by se snaha či jindy i povinnost hrát za starší věkové kategorie. Celý systém by bylo možné postupně vyladit tak, aby začal skvěle fungovat a rozvíjet talentované děti, vlastně všechny děti. Je to nutnost, aby se také u nás začaly hrát kvalitní a vyrovnanější zápasy.

6. V části českých klubů se dětem brání v rozvoji hokeje i všeobecné sportovní všestrannosti. Jsou zakázány mimo klubové dovednostní akce, specializované kempy, kvalitní domácí i zahraniční turnaje, angažovanost v jiných sportech a aktivitách. Přitom, všude kolem nás nejen umožňují, ale systémově podporují a nabízejí všestrannost a komplexnost.

Má to tři stupně.

1. Nabízet v rámci rozvoje v klubu maximálně komplexní rozvoj dětem.

2. Pokud na to nejsou podmínky, umožnit dětem doplnění takových rozvojových aktivit kdekoliv jinde.

3. Postavit jakékoliv omezení a zákazy v těchto aktivitách ve všech klubech na našem území tam, kam patří - mimo zákon! Protože pouze rodiče smějí rozhodovat o tom, co budou dělat a jak budou žít jejich děti. Hokejové kluby jsou v tomto ohledu pouze služebníkem, který by nikdy neměl zmutovat v "pána," který bude diktovat dětem a rodičům, co je pro ně nejlepší.

 

7. Každý proces musí mít nějaký hlubší smysl. Každá sezóny by měla mít nějaký cíl. Vychovávat děti bez cíle, to je opuštění jednoho z hlavních výchovných aspektů. Můžeš na této cestě uspět nebo zklamat. Ale v každém případě se ti dostane informace, jak na tom jsi individuálně i jako tým. Můžeš změnit přístup, můžeš změnit klub, můžeš udělat vše pro úspěch svého týmu, pokud toužíš po úspěchu. Pokud netoužíš po úspěchu, pokud netoužíš po tom vidět své kamarády, trenéra i rodiče šťastné, neměl bys překážet ostatním. To je přirozená součást každého procesu, možnost volby. Tu volbu u nás často dětem někdo bere.

 

8. Český hokej do budoucna potřebuje ty nejlepší hráče v NHL v co největším počtu. Ty počty se snižují. Náš národní tým je na vrcholných akcích stále starší a starší, extralize opakovaně vévodí hráči těsně před hokejovým důchodem. To jsou nezpochybnitelné důkazy přicházející krize. Už ani na MS nedosahujeme na medaile.

Náš současný systém není schopen vychovávat mladíky pro NHL. Pokud se někdo prosadí, je to spíš exces a rarita. Daří se to jen jednotlivcům, kteří včas opustili český led. Cesta k nápravě je v současné době v nedohlednu, svaz nemá funkční řešení tohoto problému.

 

9. Dejme soutěžím dětí kvalitní zpracování statistiky, pravidla a logický řád, který bude bavit trenéry, rodiče a především ty děti. Zabraňme možnosti podvodů s nasazováním starších dětí do mladších ročníků a vytvořmě několik stupňů kvalitních soutěží. Cíl - vyrovnané zápasy. Pokud se stane jako před léty na turnaji v Bílině, že organizátor pozve anglický tým, který prohraje 64:0 a jeden hráč vstřelí v tom zápase 29 branek, je jakákoliv soutěž znehodnocena, protože ti, kteří s tímto týmem nehráli, samozřejmě nemohou konkurovat. Jakmile se ale vytvoří kupříkladu žákovská extraliga s šesti či osmi týmy, výsledky budou vyrovnanější, hra se zrychlí - což je vlastně první předpoklad toho, aby náš mládežnický hokej šel nahoru.

Od přípravky hrajme na medaile a výsledky, navíc vyhlašujme a odměňujme nejrychlejší bruslaře, střelce, brankáře, obránce, nejuniverzálnější hráče, největší osobnosti, nejobětavější hráče a já nevím, co ještě. Jde o to, aby se co nejvíce dětí mohlo doma těšit z trofejí, které je mohou motivovat do další práce. Které je budou provokovat ke stanovení ještě odvážnějších a hodnotnějších ocenění.

 

10. Pokud děti nebudou majetkem a nevolníky svých klubů od předškolního věku, postupně se k nim budou muset i trenéři začít chovat s respektem, budou muset dodržovat pedagogick zásady. Logicky začnou upřednostňovat jejich rozvoj, budovat lásku k hokeji. Protože kdo tak nebude činit, stane se neoblíbeným a tím pádem i osamoceným a nechtěným trenérem. Obležení budou trenéři, kteří děti budou nejlépe učit zamilovanou hru a ještě si získají jejich oblibu a respekt díky správnému přístupu a zavedení ferových pravidel uvnitř týmu.

 

11. Je třeba zvládnout jedno velké umění. Využít obrovský potenciál rodičů, protože bez nich to u nás nejde, hlavně v nejmladších kategoriích a v menších klubech často není tolik trenérů a lidí kolem týmu. Rodiče podvědomě chtějí pro děti kvalitní a náročný program, neslyší rádi slova - to stačí - mají toho dost - mají ještě čas.

Současně musí trenér držet tým a pravidla v něm pevně v rukách, vytvořit správnou a spravedlivou hierargii hráčů, což se často nedaří. A potom se začínají rozvíjet všechny ty problémy a náš systém začíná kolabovat. Rodiče chtějí nápravu, když se jí nedočkají, chtějí dát dítě pryč, zjistí že to nejde .....

 

Hra ne na výsledky a "O NIC je NANIC!"

 

 

CO JE NUTNÉ K NÁPRAVĚ:

 

*  SVOBODA DĚTEM

*  OCHOTA TVRDĚ PRACOVAT PRO DĚTI I V NEJNIŽŠÍM VĚKU

*  SHODNOUT SE NA SKUTEČNĚ MODERNÍM, LOGICKÉM A FUNKČNÍM VÝCHOVNÉM SYSTÉMU, METODICE, SYSTÉMU SOUTĚŽÍ A TVORBĚ MLÁDEŽNICKÝCH TÝMŮ

 

 

print Formát pro tisk

Komentáře rss

Zasílate odpověď ke stávajícímu příspěvku (zrušit).

Nemáte oprávnění přidávat příspěvky.

Uživatelské jméno
Heslo
     

Registrace >
Ztracené heslo >


, Má cenu dělat hokej? odpovědět
http://www.rozhlas.cz/zpravy/politika/_zprava/za-pomoc-v-hokejove-kariere-se-pry-ve-slavii-zadaly-statisice-tvrdi-rodice--1499488
Toto si zaslouží svůj speciální článek! Kroupa prokázal, proč je reportérem na pravém místě.
, hra na výsledky etc. odpovědět
:dybbuk et al - děti nejsou placení profesionálové, není to zaměstnání a pro 99% nikdy nebude. Egoismus rodičů a bafuňářů není totéž co přirozená soutěživost dětí. Pracovní návyky = trénink, docházka, nasazení, schopnost se soustředit etc. zápas to je zábava, už jenom to že si můžu zahrát je odměna, vítězství je bonus. Vyhrát mistrovství 4. tříd přece není životní vrchol. Cílem by mělo být vychovat děti které se nebudou bát hledat další důležitější vrcholy.

Hra na výsledek - tohle je zřejmě komplikovaný filozofický zádrhel který řada "trenérů" dětí nechápe. Každý zápas, každá soutěž se hraje pochopitelně s vidinou vítězství, úspěchu. Ale výsledek práce klubu (trenéra) není postavení v tabulce na konci sezóny, ale počet zdravých, spokojených, šikovných dětí (a spokojených rodičů) které se podaří vychovat. "Tajit" výsledky je nesmysl. Mistrovství a statistiky by byly skvělé. Dodržování elementárních pedagogických zásad by ale výrazně pomohlo. Představte si třídu ve škole, pět dětí má samé jedničky a učitelka přestane učit ostatní a věnuje se jen těm pěti protože s nimi má šanci vyhrát mistrovství třetích tříd ve vlastivědě. Kolik bude spokojených dětí a rodičů?

Volný výběr klubu a výkonnostní kategorie
Vůbec nechápu jak může současný systém dětského hokeje fungovat. Hokej hraje strašně málo dětí na to aby šlo snadno vytvořit výkonnostní kategorie. Špatně vedené kluby jsou všemožně kryté jedněmi pravidly, dobrým jsou házeny klacky pod nohy jinými. Jediná dedukce která mě napadá je že "špatných" klubů je víc nebo mají na svazu větší slovo.

Zákazy mimoklubových akcí
Nesmí se stát že někdo nepřijde na klubovou akci kvůli soukromé. Plošné zákazy jsou nesmyslná šikana špatného klubu.

Hlubší smysl je vychovat zdravé děti. Šikovné, sebevědomé, úspěšné, schopné se zapojit do kolektivu etc. Ne zamindrákované egoisty s křivou páteří.

NHL je soukromá profesionální liga a není úplně moje starost kolik jednotlivců u nás uloví. Smysl má hovořit o systému výchovy nejlepších hokejistů - zatím se zdá že optimální je odchod do Švédska nebo do Kanady. Pro 99% dětí a rodičů tohle není důležité ale bylo by příjemné vědět že to funguje. Co kdyby. Ale jsme malá země s malými soutěžemi.

Soutěže dětí + odměňování - opět elementární pedagogika a psychologie - odměňování motivuje víc než zákazy a trestání. Jakékoli podvody, machinace a nesmyslná pravidla děti postřehnou a deformuje je to.
Pokud nesmí páťák nastoupit v neděli za páťáky, protože hrál v sobotu za šesťáky, zatímco čtvrťák, který hrál v sobotu za čtvrťáky v neděli za páťáky hrát může - někdo je s prominutím vůl a nevidí si na špičku nosu. Je sice hezké že to je asi opatření protí špatným trenérům ale když je zase jiná "opatření" drží u vesla tak je to jen nesmyslný zákaz.

Nejvíc mě děsí že zájem na zachování současných poměrů mají zřejmě kluby a tím pádem je postupná změna skoro nemožná - provázanost soukromých zájmů ve vedení klubů, nepotismus, utajování informací, neprůhlednost rozhodování, nejasná odpovědnost, korupce, mafiánství (všichni jsou kamarádi a nějak se mezi sebou domluví).

Ale hokej je hra. Je třeba najít dobrý klub a dobrého trenéra a nevzdat to.
, stanovisko CSLH odpovědět
Hele sefe, sorry, fakt. Ja jsem na tom makal, ale nakonec jsme tu zakazku nedostali. Ale proc se zlobite, kdyz jsem makal? Ja jsem zamlada delal hokej a tam jsme se ucili, ze neni dulezity vysledek, ale hlavne, ze nas to bavilo. A to jsem si jako dulezitou vec uz od mladi zafixoval a odnesl do zivota, tak "vo co de?" Jak, ze mi nedate prachy? O tom tenkrat Kral s Lenerem nemluvili, ze prachy nejsou za "pracovani", ale za to, jestli moji vyslednou praci nekdo chce. Me to u vas bavi, tak mi koukejte platit za to, co delam, jinak mate sefe problem, volam Lenera a on vam vysvetli, jaky jste padouch. Pry, vysledky!
odpověděl(a)
Jde o to, že vy tady píšete o práci, ale hokej je hlavně hra. Zejména pro mladé děti by to měla být pouze HRA, nic jiného! Jak se píše v prohlášení tak pouze 2% malých hokejistů se tímto sportem bude v budoucnosti živit, u zbytku je nutné, aby si ten sport zamiloval a třeba vychovával další hráče apod. To co píše svaz má hlavu a patu, pouze zavedení do praxe jaksi pokulhává a za to kolikrát svaz nemůže. Ale za spoustu věcí samozřejmě ano. Je důležité najít určitý systém, který by sice potřel určité nešvary českého hokeje, ale ne na úkor kvality. A to bude dost problém, protože každý z nás si tu kvalitu vysvětluje po svém.
, pravda odpovědět
Přesně tak. Právě to nechápu u expertů, kteří toto vůbec mohou vypustit z úst. Přitom sami hráli hokej. Oni nechctěli být nejlepší? Jim bylo jedno jestli vyhrají, jestli dostanou 10 gólů, že nevyhrají turnaj apod.? To asi ne. Měli by si tito lidé vzpomenout na svá mladá léta, když byla soutěživost stejná jako dnes. Bez výsledků, výher apod. nemá smysl hrát jakoukoliv hru nebo sport. To potom je bez efektu.
Snad jediné co bych upravil je, když na konci sezony jsou vyhlášeni jednotlivý sportovci jednotlivých kategorií, v tuto chvíli mluvím o hokeji, tak v drtivé většine jsou nejlepší ti, co mají nejvíce bodů, přitom tolik nemusí být prospěšní svému týmu. Většinou to jsou totiž hráči, kteří neradi půjčují puky a to už není kolektivní sport.
Takže jednoznačně MR již od žáčků !!!!
, stanovisko ČSLH odpovědět
Sportovní oddělení ČSLH připravilo plakát "Hokej je zábava pro všechny", který podtrhuje základní úlohu a poslání našeho sportu - radost a zábava. Jde nám o to, abychom k hokeji přivedli co nejvíce malých dětí a vedli trénink a později i utkání tak, abychom co nejvíce dětí a jejich rodičů u hokeje udrželi a vytvořili tak u dětí správné návyky.

Filosofií ČSLH je, abychom děti nejen naučili správné technice bruslení, přihrávání, střelbě, ale aby hokej byl především hrou, zábavou, aby mladé hokejisty vychovával pro život, učil je vyhrávat, ale také vyrovnat se s prohrou.

Společný přístupem a úsilím rodičů, trenérů a hráčů samotných naplníme základní principy nejrychlejší kolektivní hry - soutěživost, radost, respekt jednoho k druhému a atletismus.

ČSLH vyzívá trenéry i rodiče dětí především k tomu, aby tyto aspekty byly prioritou před hrou na výsledky. Je třeba si uvědomit, že profesionálním sportem se budou zabývat pouze asi 2 % z celkového počtu dětí. Ostatním dá sportování ohromné zkušenosti do života - a to je to nejcennější.

Současné výzkumy vývoje top světových hráčů poukazují na to, že právě důraz na výuku spektra dovedností, rozvoj schopností a tělesné zdatnosti v raném stádiu jsou nezbytným základem pro budoucí výkonnostní růst. Jako klíčové faktory pro rozvoj špičkových hráčů byly definovány:

•dostupná vzdálenost na sportoviště (v místě bydliště),
•prostor pro spontánní hru (neorganizovaný lední hokej),
•provozování ostatních podpůrných pohybových aktivit.

Nejlepší hráči se naučili hrát hokej především prostřednictvím hry.

Hra a to nejen pouze ve formátu "hry na dvě branky" ale především v pestrých zábavných a soutěživých formách her na ledě i mimo led jsou přirozeným způsobem pro učení a rozvoj dětí spontánním objevováním řešení herních situací. Mimo to jsou skupinové hry efektivním využitím tréninkového času, neboť většinou aktivizují všechny účastníky. Utkání je pak dobou, kdy jsou děti nejvíce vnímavé k pokynům trenérů. Je proto třeba mít na paměti, že pokyny rodičů, které jsou v rozporu s informacemi od trenérů děti pouze matou a znejistí. Zároveň je třeba si uvědomit, že mnohem důležitější než-li hrát na výsledek, je využít čas zápasu jako dobu pro výuku a výchovu.

Návodné koučování a tlak na vítězství sice přinesou dočasný "úspěch" bohužel však děti limitují v budoucnosti. Nejlepší trenéři mládeže nejsou ti, kteří vyhrávají soutěže v žákovských kategoriích, naopak, jsou to ti, kteří vychovávají nejvíce sportovců.
, Skvely clanek odpovědět
Mate pane Zacho naprostou pravdu a jsou zde vyborne zachyceny souvislosti mezi kvalitou treninkoveho procesu, sikanou systemu a svobodou hrace odejit po nevydarene sezone do klubu, kde o nej budou stat (a take svobode klubu zbavit se hrace, ktery se mi nehodi). Veskere zlo nejsou ani tolik ty tabulkove hodnoty hracu, ale zpusob, jakym se pouzivaji. Pokud by klub pri podpisu prvni profesionalni smlouvy s hracem musel adekvatni casti vyplatit vsechny kluby, ktere se pred tim na vychove hrace podilely, pak odpadne tahani penez z kapes rodicu v okamziku, napr. 10 let hrace, kdy se jeste nevi, zda uspeje. Pokud neuspeje, nikdo ho nechce a take nic neplati.
Nejdulezitejsi je ta svoboda mladeho hrace odejit z nevyhovujiho klubu. Mame spatny prestupovy rad.
Ale zpatky k tem vysledkum. Lener a jemu podobni socialiste chteji vzit detem zazitek, ktery uz 99,99% z nich nikdy v zivote nemuze zazit: stat se mistrem republiky ve 4. tride. Podle nej by meli usilovat o to, stat se mistrem v kategorii junioru a dospelych. Ale kolik hracu v te dobe pokracuje s hokejem na takove urovni? 0,01 % z puvodnich zacatecniku a to z nejruznejsich duvodu. Proc by si kazdy rok 160 deti nemohlo zacit ten pocit (a nasledne z nej tezit i treba v dospelosti) - ja jsem chtel a dokazal to. A proc by kazdy rok 1000 dalsich deti nemohlo zazit ten pocit, ze se na tu republiku probojovaly a i kdyz to letos nevyslo, byl to skvely turnaj! Muj kluk mel to stesti, ze jeste odehral techto turnaju nekolik, nektere vyhral, jine ne, ale jeho "prestiz" mu u cele rodiny a kamaradu pomohla vyvazit nazor lenochu, proc se tam chodi 5-6x tydne mucit a ze ma misto mozku z ledu kostku. Lener proste svevolne nici sny deti, ktere je diky jeho aroganci nemaji nikdy sanci prozit.
, - odpovědět
No a vysvědčení a známky by se měly ve školách dávat nejspíš až tak od šesté, sedmé třídy. Nebo až těsně před střední. Víte jak to děti demotivuje, když dostanou špatnou známku?!?! 5
, - odpovědět
On je tady jeden zásadní rozdíl a to mi určitě potvrdíte i vy.Hra na výsledky samozřejmě ano,jinak to snad ani nejde,ale rozdíl je v tom,že venku se na děti neřve a i když se hraje na ony výsledky,trenéři tlačí hráče do kreativity,kdežto u nás je to přesně naopak.My když na výsledky,tak kluci pod tlakem trenéra,kde na tribunach slyšime samé vyhoď,nekličkuj,zjednoduš a podobně kolikrát s žílou na trenérově krku zralou k prasknutí.To opravdu nejsou podmínky k výchově kreativních hráčů.U nás se taktika staví před dovednosti už v 3 třídě a to jen proto,aby se vyhrálo,což je hodně smutné.
My jsme zkrátka hodně specifická země se zvláštní mentalitou lidí a hodně věcí fungujících v zahraničí u nás zkrátka nefunguje.

KAMEVÉDA



Facebook Kamevéda

Používáte socilní síť Facebook? Pokud ano sledujte stránku Kamevéda! fb

Sponzoři

Agados2.jpg

DrillBook

Informace o DrillBook, jak objednat a slevový kod najdete v článku (stačí kliknout na obrázek)
drillbook

Náhodný obrázek

IMG_3746.JPG

Reklama