Kamevéda

Menu

Odkazy

Uživatel

Počítadlo

Reklama

Kategorie: Domů

Pár postřehů k hokeji koncem roku 2020

20.12.2020

Ještě na konci listopadu jsem byl přesvědčený o tom, že se další ročník NHL nakonec nerozběhne. Momentálně to naštěstí vypadá přesně obráceně a spuštění ročníku 2021 je  na spadnutí.  Celá desetiletí jsme hokej považovali za kanadský národní sport. Kanaďany jsme vnímali jako naprosté šílence do hokeje, kteří jsou s touto hrou téměř geneticky spjatí a udělali by pro ni cokoliv. Mnohem víc, než lze očekávat v okolním světě. Proto působí neuvěřitelně, že jednou z největších překážek spuštění NHL na kanadské půdě je neochota kanadských ministerstev poskytnout určité výjimky, které v této zemi byly vždy v případě hokeje tak nějak automatické. Nicméně věřme, že tlak na odpovědné politiky bude stejně účinný, jako vždy předtím.

Pokud se začne hrát, ročník bude přece jenom trochu jiný. Nejen díky tomu, že by se celý i s play off odehrál během půl roku a ve zkrácené verzi základní části, ale také vzhledem ke snaze majitelů omezit finanční ztráty na minimum. Manažeři klubů se prozatím vůbec neženou do uzavírání ohromujících kontraktů. Spíš jsou uzavírány střízlivé a opatrné smlouvy a je velice pravděpodobné, že někteří volní hráči nepodepíšou vůbec. Manažeři raději sáhnou na farmu a doplní tým za minimální peníze, než by teď utráceli za nové kontrakty. Někteří hráči to tak říkajíc odnesou a budou muset alespoň do podzimu hledat jinde, jiní pod smlouvou na tom naopak mohou vydělat. Možná nás ještě čeká řada podepsaných kontraktů v momentě definitivního potvrzení zahájení NHL, ale i kdyby se to stalo teď, hráči z Evropy stejně jako Kanaďané hrající v USA a obráceně už nezvládnou karanténu a vyřízení víz před začátkem kempu.

V každém případě by bylo velkou událostí pro všechny příznivce nejlepší světové ligy, kdyby se nový ročník NHL skutečně rozběhl, základní část byla odehrána podle plánu a další ročník by se už odvíjel v podobě a v termínech, na které jsme si zvykli v posledních desetiletích.

...................................................................

My starší už jsme rádi za každý nový den, přesto věřím, že s letošním rokem se budeme loučit rádi. Přípitek o tomto Silvestru bude mít úplně jiný nádech než v letech předchozích, kdy si lidé přáli šťastný nový roky tak nějak ze zvyku a setrvačnosti, bez reálných obav, že by zase tak šťastný být nemusel.

V tomto roce to bude jiné! K nové naději na svobodný život bez omezení se lidé budou upínat mnohem vroucněji a pokorněji, než kdykoliv dříve. Letošní rok byl i díky počasí ponurý. Když tady na Vysočině náhodou občas vysvitlo slunce, tak jsem si ten vzácný úkaz nafotil, protože mi bylo jasné, že dalších dvacet dnů nic podobného nespatřím. Pamatuji roky, kdy bylo nějaké delší období deštivé, ale aby bylo po celý rok tak málo slunečního svitu, to si vážně nedokážu nevybavit. Proto bych nám všem přál, aby bylo nejen lépe, ale abychom si v roce 2021 užili i mnohem víc tepla, světla a slunce.

...................................

V tomto roce se opět objevily zdrcující důkazy o hrozném stavu českého sportu. Přesněji o lidech, kteří jej spravují v nejvyšších funkcích.  Berbr v čele fotbalové mafie a celá tato kauza opět veřejně potvrdila to, co lidé napříč různými sporty zjistili už dávno. Že český sport nemá z velké části kvalitní a dobré hospodáře, kteří by se zaobírali víc než vlastním prospěchem smysluplnými projekty a promyšleným rozvojem. Dovedete si představit, že ti, kteří dokážou svěřenou oblast sportu v celé jeho nádheře a prospěšnosti pro všechny takto zradit, znásilnit a vysávat jako nenasytné mšice, by byli na druhé straně schopni promýšlet zajímavé koncepce rozvoje sportu, že by se vážně zabývali mládeží, rozvojem akademií a podobných "podružností"? V tom je ten největší problém, že ty ve funkcích nic podobného, až na čestné výjimky, v podstatě nezajímá. To byl ostatně důvod, proč kvalitní osobnosti z vedení fotbalu v minulosti a většinou "bez udání důvodu" raději odcházeli, protože kdo není slepý, takové klima v úřadu prostě vycítí.  

A hokej? Vezměme si současnou situaci. Sport skomírá, kluby krvácí, mnoho lidí kolem hokeje přichází o existenci, sportovci jsou v nejistotě, příjmy jsou zkrácené a vesměs nejisté, mládež je naprosto paralyzovaná. Tam jsou škody největší, nevratné, fatální. Nezávidím rodičům, kteří roky piplali a podporovali talent svých dětí, investovali tisíce korun i hodin svého času, aby teď viděli, jak jsou ničeny roky jejich úsilí. Ještě víc se prohlubuje propast mezi chudými a bohatými rodiči, ale i ti bohatší se zmítají v nejistotě stále se měnících opatření a omezení nejen u nás, ale i v zahraničí, kam se třeba uchýlili. Paradoxem je, že ti nejméně potřební, tedy funkcionáři sportovních svazů, pocítili následky pandemie nejméně. Ti mají stále to svoje jisté. Tak jak to bývá, prameny nahoře vysychají až jako poslední.  Trend je navíc takový, že do sportu půjdou velké státní peníze, aniž by se někdo zabýval nápravou a ozdravením českého sportovního prostředí. To považuji za velkou chybu, která omezí smysluplnost a efektivitu  těchto jinak jistě velice prospěšných investic.

Osobně jsem očekával, když jsme u hokeje, třeba snahu o zbudování regionálních prozatímních venkovních kluzišť, kde by především mládež, ale i dospělí, mohli hrát a trénovat ve dne i v noci hokej, aby devastace jejich hokejového potenciálu nebyla v konečném součtu tak dramatická. Byla by to bohulibá snaha něčemu pomoct a ukázat, že ač mě hokej živí, není mi zcela ukradený. Bohužel, nic takového jsem nezaregistroval. Co naopak bylo možno zaregistrovat, to je neochota některých  trenérů umožnit trénink svěřencům mimo klub v době, kdy nejsou schopni poskytnout třeba jediný trénink v týdnu. Je absurdní, že rodiče tyto své aktivity, jejichž doporučení by ve zdravém systému mělo vycházet právě od trenérů, musí tajit - tak jako tomu bylo i za našich časů. Toto jsou momenty, kdy jsem přesvědčený, že našemu sportu není pomoci. Ne proto, že ho na různých úrovních vedou leváci, ale ke všemu zlí, omezení a ultra sobečtí leváci.

............................................................................

Co se týká opatření proti Covidu, jsem v tomto směru vycepovaný prostředím, kde jsem žil mnoho let, takže neřeším podstatu a podřídím se. Bylo by fajn, kdyby vedení státu s lepší znalostí věci přijímalo zásadní rozhodnutí. Není to lehké, ale některé situace jsou absurdní. Třeba zákazy hrát tenis v halách, omezovat lyžování venku na svazích, a podobně. Nebo sedět těsně vedle sebe na baru u kávy, klábosit o všem možném bez roušky, a pak si mezi dveřmi roušku nasadit a jít na ulici, kde kde široko daleko nespatříte človíčka. To jsou věci, nad kterými je možné se jen pousmát, zakroutit hlavou, a jít dál.   

No, nechtěl jsem dnes být negativní, myslím si, že té beznaděje jsme si v předchozích měsících užili až dost.  Konečně, s hokejem nebo fotbalem tady u nás nestojí ani nepadá svět, dá se dobře žít i bez nich. Kloním se k názoru, že si to stále větší část rodičů uvědomuje a já nemám argumenty ani sám pro sebe, abych je přesvědčoval o opaku, přestože se stále snažíme rozvíjet Kamevédu. A v příštím roce bychom chtěli být v jejím rozvoji ještě aktivnější. Smysl to dává, i Covid ukázal, že má smysl vychovávat silné, odolné a zdravé jedince, na které se podobný virus vůbec nechytá. Věřím, že takto vychovaným dětem bude dříve či posději patřit budoucnost.

.........................................

Co mě nedávno zaujalo, to bylo naprosto tendenční hodnocení hokejového nároďáku na ruském Channel One Cupu českými sdělovacími prostředky. Vidím to tak, že zápasy  na těchto turnajích nemají reálnou vypovídající hodnotu o stavu hokeje v té které zemi, v současné pandemické situaci už vůbec ne. Tím, jak Rusáci minule nominovali dvacítku a turnaj vyhráli, ten fakt potvrdili nad jakoukoliv pochybnost. Je chvályhodné, že se takové akce daří i přes restrikce organizovat a že na ně jsou hráči ochotni odcestovat. Všichni víme, že jsou tam nominováni hráči třetí, páté či sedmé garnitury, takže nějak ty zápasy hodnotit a nebo z nich dokonce dělat závěry o trendech vývoje hry v té které zemi nedává vůbec smysl. Berme to jako zábavu a alespoň nějaké zpestření současného fádního sportovního života. To není nic proti nominovaným hráčům, naopak, velice mě potěšilo vidět v národním dresu třeba A. Zbořila, Lakatoše, Mašína, Pýchu nebo Mandáta. To jsou všechno kluci, které jsem viděl odmala hokejově vyrůstat, a pokud na těch turnajích stejně jako na naší lize může být z mého pohledu něco zajímavé, tak je to možnost sledovat, kam to tito dříve malí aspiranti hokejového řemesla dnes dotáhli. Ale když jsem viděl titulek po prohře našich s Finy, že český tým dostal v utkání víc gólů než za celý předchozí turnaj dohromady, považoval jsem to za naprostou tendenční a hloupou drzost redaktora. Vždyť přece prohrát s Finy 4:3, ještě vzhledem k situaci, kterou jsem popisoval, není vůbec žádná ostuda. Ale když si to hráči, i třeba jejich rodiče a další příbuzní, musí přečíst na každém webu, a pak ten samý slovosled ještě večer slyší v televizních novinách, protože to jeden papouškuje od druhého, byť by to byla sebevětší blbost, tak to už je vážně tragédie.

Proto jsem velice vděčný za kvalitní hodnocení, úvahy o našem sportu provedené s hlubokou znalostí věci a s odvahou jít i proti těm vlivným. V našem hokeji i celkově ve sportu nejde ani tak o to, jestli jsme prohráli 4:3, ale o trendy, pracovitost, schopnost přinášet investigativní odhalení ničitelů sportu nikoliv pro senzaci samotnou, ale ve snaze odhalit  prázdnotu a zlepšit stav českého sportu. Možnosti v tomto směru jsou obrovské, doslova nekonečné. Jen je to těžká, nevděčná a riskantní práce, do které se chce občas jít jen několika málo odvážným jedincům.   

 

print Formát pro tisk

Komentáře rss

Přidat komentář >

Nebyly přidány žádné komentáře.

KAMEVÉDA



Facebook Kamevéda

Používáte socilní síť Facebook? Pokud ano sledujte stránku Kamevéda! fb

Sponzoři

Aqueko2.jpg

DrillBook

Informace o DrillBook, jak objednat a slevový kod najdete v článku (stačí kliknout na obrázek)
drillbook

Náhodný obrázek

suchapriprava.jpg

Reklama