První trefa Tlustého v dresu Devils
Pavel Zacha - shrnutí posledního roku
Poslední dobou nemám moc času na psaní článků na svoje stránky, omlouvám se za to. Ale současně bych moc rád dostál nepsanému právu pravidelným čtenářům na úplné a objektivní informace, stejně jako na osobní zhodnocení uplynulých týdnů z pohledu hokejisty Pavla Zachy. Pokud se objeví nějaký článek v médiích, téměř vždy zaznívá pouze část informací a není snadné udělat si na tom základě úplný a reálný obrázek. Mnozí rodiče sledují tyto informace ve snaze získat větší přehled, nahlédnout do dění a vybavit se znalostmi, které třeba za nějaký čas mohou využít při vlastním rozhodování nad dalším sportovním osudem svých dětí. A pro ty z Vás tyto svoje články určuji především.
Jsou tady tvě cesty. Ta první je vletět v osmnácti do NHL, rozrazit její dveře a napevno se tam usadit. Na tuto verzi jsem se snažil Pavla odmala připravovat.
Potom je tady druhá cesta, trpělivější, kdy mladý hráč dostane prostor se víc vyhrát v méně náročné soutěži a pak lépe připraven udělá o rok později to samé. Nemám s tím takovou zkušenost, jako mnozí z těch, kteří řídí z pozice GM současnou NHL. Vše bude o tom, jak hráči prozatím "odsouzení" k další přípravě mimo nejlepší soutěž na světě s tímto darovaným časem naloží.
Takže pěkně popořádku. S odstupem více než roku bych zhodnotil Pavlův přesun do zámoří asi takto:
V prvním půl roce působení v OHL zaplatil svoji daň za tuto obrovskou životní změnu, do které se vrhnul. Ztratil blízký kontakt s těmi nejlepšími v draftovém ročníku (McDavid, Eichel...). Když tam šel, někteří odborníci se domnívali, že by jim snad mohl konkurovat. Ale oni byli etablovaní v zámoří od malička a zvládli poslední rok před draftem mnohem lépe.
Problémy v prvních měsících pobytu v Kanadě byly na pováženou a prakticky narušily všechno, o co se dříve jeho cesta směrem k NHL opírala. Tedy o celkový maximální servis, stravu, režim dne, podporu rodiny, rozvoj dovedností, celkovou skladbu a náplň tréninku, kvanta práce nad běžný standard...
Zpočátku se vůbec nedařilo herně, prvních devět zápasů skoro nebodoval, potom následovala řada vyloučení do konce zápasu a k tomu penalizace a tresty v celkovém souhrnu 7 zápasů. Když se karta pomaličku začínala obracet a začal plnit svoji očekávanou roli, přišlo vytrhnutí z rytmu a více než tři týdny, které si vzalo MS 20. Po návratu v lednu následovalo první zranění v kariéře a měsíc bez hokeje. Celkově do té doby hodně špatná sezóna, ke všemu zlému před draftem NHL.
Závěr se už ale povedl. Začalo se dařit pravidelně bodovat, střílet důležité a krásné góly. A Sarnia, která rok před tím byla ze všech 60 týmů CHL tím suverénně nejhorším, vybojovala dokonce play-off. Sice musela nastoupit hned na úvod proti hvězdnému Erie s McDavidem, ale Stings hráli opravdu výborně a sehráli mnohem vyrovnanější zápasy, než potom sehrávalo Erie v dalších kolech play-off. Většina zápasů skončila o gól a rozhodovalo se kromě posledního zápasu až v koncovkách. Zámořští odborníci kvitovali s největším uznáním především fakt, že pokud Pavel nastupoval proti McDavidovi, dařilo se mu ho výrazně eliminovat a on se v dalších kolech play-off následně prosazoval i několikanásobně výrazněji než právě proti Sarnii, proti které uhrál nejméně bodů.
Mistrovství osmnáctek se českému týmu výsledkově moc nepovedlo a vypadl s USA ve čtvrtfinále (to pro mě bylo zklamání, tomu ročníku jsem věřil - ale když jsem viděl přístup a rozpoložení některých hráčů už na soustředění před MS, začal jsem mít obavu, že nějaký skvělý výsledek asi nebude možné očekávat, přestože trenéři dělali vše možné, aby tu situaci zlomili),
ale individuálně Pavel odvedl skvělý výkon po herní stránce a dařilo se i střelecky. I s generálkou proti Švédsku zaznamenal 7 gólů v šesti zápasech, což určitě nebyl nějak špatný výsledek. Snad bylo jeho vyhlášení nejlepším hráčem českého týmu na mistrovství ve Švýcarsku spravedlivým oceněním i známkou toho, že v závěru sezóny je už opět na vzestupu.
Draft samotný považuji za zhodnocení celé předchozí kariéry i víry vedení Devils, že získali hráče, který jim později důvěru splatí. Ten draft mohl dopadnout na umístění i lépe, ale bylo možné se propadnout klidně i do druhého kola. Několik původně vysoce hodnocených hráčů se takto propadlo a byli hodně zklamaní.
Na jedné straně nemá ani šestka draftu žádnou jistotu, že si někdy zahrajě NHL, na druhou stranu se z pohledu prodělané výchovy a celé té naší cesty - Kamevédy, jedná o jedinečný úspěch, který nebude nikdy možné zpochybnit nebo vymazat.
Prostě, být nejlepším Evropanem a současně nejlépe umístěným Čechem v Draftu NHL po dvanácti letech, tohle považuji za úspěch výchovy Kamevéda jako hrom, ať se to někomu líbí a nebo ne.
Už dříve jsem vyslovil názor, že veličiny jako Kamevéda, výchova v rodině, to celé vedení od mala nějakým směrem, fakticky končí v hokeji právě draftem NHL. Protože v osmnácti letech jsou už pak mladí sportovci plnoletí, tedy samostatní, v případě odchodu do zámoří působí daleko od rodiny a rodiče už na jejich další život i vývoj mají jen malý vliv.
Pokud se všeho neujme třeba paní Jágrová, nebo pokud Kanaďan nezamíří i s rodinou třeba do Švýcarska a jeho výchova nepokračuje takovým způsobem nadále pod kontrolou rodiny. Po sportovní stránce je to možná nejspolehlivější cesta.
Takže to, jak nakonec vše dopadne, jak Pavel bude připravený v příštím roce na NHL, to už je dnes hlavně jeho parketa, potom jeho agenta, klubu, kde je pod smlouvou, a až potom na celkové dění máme nějaký vliv my - rodiče, to je prostě fakt.
Pokud letos hodnotím začátek sezóny a start v OHL, vše se jeví mnohem bezpečnější, v klidu a víc pod kontrolou. Zatímco loni to chvílemi byl doslova boj o život, letos je celková pozice Pavla v týmu úplně jiná, vše to vyznívá klidněji a s lepšími vyhlídkami na zvládnutí. Nechci říct v pohodě, protože v pohodě se nikdo nikam nedostane, ale najednou je to známá soutěž, člověk se víc cítí jako doma, vše je to takové osahanější a relativně snadnější.
Srovnal bych to s prvním výjezdem do Quebecu ve dvanácti letech na turnaj Pee-Wee. Poprvé to byl naprosto neznámý turnaj, překvapení z celkové vysoké úrovně konkurentů, nezvládnutí situace, navíc nemoc - prostě fiasko a zklamání. Následovala příprava, kluk si celý rok rovnal v hlavě, co ho čeká a co má udělat pro to, aby všechno dopadlo lépe. A povedlo se, druhý turnaj v Quebecu už byl nesrovnatelně lepší, dosáhlo se i na úspěch, hráč mohl daleko lépe konkurovat. Ta první zkušenost se ukázala jako nesmírně důležitá a ppotřebná k tomu, aby došlo ke zlepšení.
Dnes mi to v NHL připadá o několik úrovní výš, ale zápletka a problém zůstává stále stejný. Dnes už ale záleží hlavně na mladém hráči, jak s těmi všemi informacemi naloží, zda zvolí dostatečně prostředky a postupy v práci na sobě nutné k tomu, aby byl o rok později v jiné situaci.
Abych to zkrátil, letos se jedná o dvě zásadní věci:
1. odehrát co největší možný počet zápasů
2. dominovat ve hře a výrazně se prosazovat v rámci týmu i soutěže
ad1)
Bylo by fatální utrpět dlouhodobé zranění nebo vyloučení na velký počet zápasů. Po pozdním návratu z New Jersey zpět do OHL Pavel přišel o první zápasy, může tedy odehrát už jen 63 zápasů základní části. Bylo by ideální, kdyby nechyběl v žádném z nich. Pokud by byl povolán na MS 20, o nějaké zápasy by přišel, ale jiné a určitě velice kvalitní by zase odehrál v reprezentaci.
Po deseti odehraných zápasech letošní Ontario Hockey League se navíc jeví velice pravděpodobné, že Sarnia bude hrát play-off, a možná by nemusela zůstat v prvním kole. Skoro se nechce věřit, že před dvěma lety tragický tým momentálně vede západní Divizi OHL a je druhý za Erie v celé západní Konferenci. Nemusí to tak být i v dalších měsících, ale momentálně se týmu daří a vyhrává. Defenzivní činnost týmu se markantně oproti loňsku vylepšila. Sarnia moc gólů nedává, ale prozatím ani moc neinkasuje.
ad2)
Dominovat v týmu, to je zásadní úkol sezóny. Na každém zápase Sarnie je někdo ze scoutů Devils a pozorně sleduje, jak tento úkol zvládá. Úvod byl určitě nesrovnatelně lepší, než loni. Ale je nutné ještě v tomto ohledu přidat, je spousta věcí, které je třeba zlepšit nebo změnit. Jsem rád, že některé důležité záležitosti ohledně rozvoje hráče se na tuto sezónu podařilo dohodnout v klubu a nastavit jinak, než tomu bylo loni. To je základ k tomu, aby bylo možno úkol, probít se do NHL v příštím roce, zvládnout. Jen doufat a věřit nestačí, je třeba tvrdě pracovat. Tím jsme se dříve řídili tady v Česku a zdá se, doufám, že v této sezóně dojde k dostatečně přesvědčivému návratu k těmto základním a osvědčeným prioritám.
................................................
Třetím důležitým momentem bude forma přípravy na kemp Devils po sezóně. Loni ta příprava byla doslova rozbombardovaná a rozkouskovaná akcemi jako MS U18, Combine Testy NHL, Draft NHL, nováčkovský kemp NHL, přípravný kemp v Sarnii... Po této sezóně by celá příprava mohla být mnohem odvážnější a kompaktnější, což by se v konečném efektu mohlo pozitivně projevit.
Tolik opatrný obecný rozbor situace. Chystám cestu do Kanady a USA na listopad. Chtěl bych přímo sledovat všechny tréninky na ledě a asi pět zápasů OHL doma i venku. Máme v plánu vyrazit i do Flintu v americkém Michiganu na zápas Flint - Sarnia. To bude opravdu pikantní zápas, protože na pozici asistenta trenéra tam působí Čech Petr Jonák. Tráví v USA už svoji šestou trenérskou sezónu a poprvé se propracoval do prestižní Ontario Hockey League. To se mnoha českým trenérům nepodařilo.
Co si od této mise slibovat. Na vlastní oči posoudit současný vývoj, srovnat posun oproti loňsku, debatovat o dalších možnostech jak zlepšit přípravu a dosahovaný progres, který by přicházely v úvahu. Momentálně, v této fázi sezóny se ještě dají nastavit účelně věci tak, aby mohly mít vliv na maximální přínos pro hráče a jeho posun na úroveň NHL.
Formát pro tisk
Komentáře
Každý bych chtěl Jágra, ale jen pár lidí ví co Jarda měl za tréninkové podmínky, že jeho otec měl klíčky od stadionu, dalo se hrát na rybnících, že hrál na registračky jiných, atd....
Pořád čtu v diskuzích že to má Pavel vydřené, že nemá talent. Pak ho tedy nemá ani Jágr a jiní .-).
Vždyť se stačí podívat, v každém klubu trenér a jeho dítě, jeho díte v 1 útoku. Řada lepších musí hrát na něj a nedej bože, pokud jsou lepší.
Uvedu momentální zkušenost.Syn ve Švýcarsku dostudoval a zároveň podepsal tříletou profesionální smlouvu,ve které mu klub hradí podle zákona zdravotní pojištění ve Švýcarsku.V předchozí juniorské smlouvě mu klub také platil zdravotní pojištění a to od července 2014.Jelikož byl student, v Česku za něj zdravotní pojištění u VZP hradil stát.Kdyby nebyl student nebo kdyby Ministerstvo školství neuznalo školu,kterou ve
Švýcarsku studoval,zdravotní pojištění by si v Česku musel hradit sám,tak,jak si to hradil první rok ,když odešel do Švýcarska a v Česku přerušil studium.Ta částka byla myslím 1080,-Kč/měs.Znamená to tedy,že měl placené zdravotní pojištění duplicitně v obou zemích,což prý ze zákona nesmí být.To jsme se dozvěděli nyní.Následoval proces ukončení zdravotního pojištění u VZP.Když píšu proces,tak to byl opravdu proces, jelikož pracovnice na přepážce v místě bydliště poskytla zcela neadekvátní informace ,takže následovalo obvolávání kompetentnějších lidí až na centrále v Praze.Relevatní informace se nemáte kde dozvědět.Výsledek je ten,že nyní má zdravotní pojištění v Česku ukončené ,ale musí uhradit VZP za vyšetření na stomatologii a rehabilitaci ,které absolvoval letos v červnu,když přijel domů ,více než 5000,- Kč.