Kamevéda

Menu

Odkazy

Uživatel

Počítadlo

Reklama

Kategorie: Domů

Proč je tak obtížné uvěřit, že to tady někdo myslí s českým hokejem vážně?

 

13.6.2018

Dnes začnu u fotbalu. O víkendu jsem se byl podívat na naprosto skvělý fotbalový turnaj dětí. Pro 111 týmů z několika zemí ho celkem na pěti místech pod názvem Třebíč Open 2018 pořádala SK Fotbalová škola Třebíč. Věková kategorie U9 v počtu 22 týmů byla odehrána na přírodní trávě ve Velkém Meziříčí, takže jsem nelenil a šel se podívat. A opravdu jsem nelitoval. Něco nádherného.

Devítiletí, to je snad nejhezčí věková kategorie u všech sportů. Turnaje dětí v tenisu mají skvělou atmosféru, minihokej je asi nejhezčí hokejová disciplína, kterou moc rád sledoval blahé paměti i Jaroslav Holík. Vždy říkal: "Na extraligu se nedívám, to je o ničem, ale tady u těch malejch se pořád něco děje, to mě baví mnohem víc."

Opravdu, byl to skvělý turnaj. Nejvíc mě zaujali malí kluci  z FC Porto, kteří turnaj bez jediné porážky vyhráli. Člověk jen žasnul co už v tomto věku umí z "vysoké fotbalové pilotáže". Svoje syny zde doprovázel i Milan Baroš a byly zde i další fotbalové osobnosti. Ale o to nejde. Takový turnaj je pro rozvoj malých fotbalistů obrovská pomoc. Kluci hrají 4 na 4, na malém hřišti. Jsou tam velké branky, takže padá hodně gólů. Hraje se současně až 8 zápasů, plocha je rozparcelovaná na mnoho sektorů - je to akce pro skutečně hodně lidí, dětí, rodičů i diváků. Hned po skončení se týmy přesunou o kousek dál a hrají se hned další zápasy. Kluci si zahrají opravdu do sytosti, hrají skoro celý den. Pochopí, jak na tom fotbalově jsou, kde jsou ti nejlepší a kde oni. Spokojení jsou kluci, trenéři i rodiče. Prostě skvělá akce, skvělá výuka fotbalu. Je třeba tyto zážitky dětem dopřát, aby z některých mohli vyrůst skvělí hráči. Bez toho je to tak trochu nuda a přihlouplá teorie zbloudilých teoretiků, kteří už dávno ztratili kompas.

A teď mi řekněte, jestli jste teď někdy v Česku hráli nějaký dětský hokejový turnaj pro 111 týmů? Sice od svazových funkcionářů slyším v posledních letech jako už skoro jako říkanku, že děti si mají hlavně hrát, ale pochopili to jen z části a povrchně, jako mnoho dalších věcí kopírovaných z ciziny.

Jak si mají děti hrát, když se jim zrušily nejlepší turnaje a nikdo včetně svazu se nezabývá tím, jak tuto situaci napravit?

A jak dětem dodat potravu pro sportovní růst?

Za nás byly alespoň Lekov Cup a IS Sports Cup, ale nevím, jestli někdo dnes převzal tuto pochodeň. Na větší turnaje se muselo do zahraničí, do Ruska nebo do Kanady či USA. A asi to dnes není jiné, asi ještě horší.

Ale nemuselo by to tak být!

Druhá věc. Novému vedení reprezentace držím palce, uvidíme, co změna přinese. Jde se do toho s vizí, že budeme mít větší sebedůvěru. Na repre úrovni možná ano, ale jinak to asi nebude lék na český hokej, protože sebedůvěra - to je přece přirozený výsledek nějakého procesu, který ale v Česku napadl červotoč.

Uvedu příklad za všechny. Na fotbalovém MS v Rusku budeme sledovat pokračování jednoho sportovního zázraku - Islandu. Na rozdíl od Itálie nebo České republiky se dokázal do Ruska kvalifikovat, byl i na posledním mistrovství Evropy, kde kupříkladu porazil Anglii - takže žádné "podržtašky". Nejen proto, že reprezentanti země o 340 000 obyvatelích jezdí po zadku a takové ty obecné řečičky.

Co stojí za islandským fotbalovým zázrakem?

Na prvním místě trenér, který není profík, ale zubní lékař na Vestmanských ostrovech. Tým je soudržný, a tak dále. Ale to není to hlavní, skutečné příčiny jsou někde jinde.

1. Více něž 800 Islanďanů vlastní trenérskou  licenci úrovně UEFA A či UEFA B. Aby ji získali, museli absolvovat kolem 100 hodin seminářů. Děti ve věku 8-9 let koučují výhradně tito vysoce odborně vyspělí trenéři, kteří umí podpořit kreativitu a rozvoj potenciálu malých kluků. Uřvaní cholerici, kteří nechají nešikovné či chybující děti  za trest dělat dřepy, a taťkové samouci z trenérských lavic zmizeli. Péče o děti má systém a je promyšlená. Ale ani to by nestačilo, kdyby během osmi měsíců zimy, větru a deště nebylo kde hrát.

2. Islandský fotbalový svaz, kluby, centrální a lokální vlády spojily na počátku tisíciletí síly ke stavbě sportovišť. V zemi vyrostlo 11 hal s hřišti splňujícími parametry běžných stadionů. Podobně cíleně se další peníze investovaly do menších hřišť a hal v sousedství většiny škol. Stavělo se v době, kdy na Island proudily miliardy eur z EU.  Island dokázal dobře a prozíravě investovat. Nikoliv do luxusního supermoderního národního stadionu, který by "sežral" všechny peníze, ale do sportovišť pro děti a hráče, do trenérů, tedy do budoucnosti fotbalu. Vidíte, jak naprosto diametrálně odlišně uvažovali Islanďané oproti českým bafuňářům a politikům?

My jsme dokázali zlikvidovat a doslova nechat umřít kdysi vyhlášenou profesi uznávanou ve světě, vývozní artikl - ČESKÝ TRENÉR. Na Islandu jich naopak 800 vytvořili.

Postavili jsme pražskou arénu, díky za ni, jenže ona stála na počátku bankrotu českého sportu.

Chci tím sdělit, že Islanďané, nejmenší země, která se kdy probojovala na mistrovství světa, si svůj sportovní zázrak zaslouží už jen za tu neuvěřitelnou kázeň, oddanost sportu a prozíravost, která u nich před léty zvítězila. Současná skvadra islandských reprezentantů je první z takzvané "generace halových dětí". Dětí vyrostlých v nově postavených obřích fotbalových krytých arénách. Jistě, tak malá země nemůže takové úspěchy opakovat donekonečna a jistě zažívá výjimečné roky.

Ale z jejich postupu se lze poučit, ten měl skutečně hlavu a patu.

Na rozdíl od nás. Těžko říct, co u nás funguje. Třeba ankety. Když jsem před několika roky gratuloval na jakési oslavě jednomu z Theových kamarádů ke skvělému umístění v této české fotbalové anketě, jen se na mě překvapeně podíval a poznamenal.

"Ale pane Zacho, děkuji, ale k tomu se negratuluje. My mezi sebou tu frašku vůbec nebereme vážně. To není nic, na co by člověk mohl být pyšný. Kdybychom pořadí sestavovali my mezi sebou, vypadalo by úplně jinak."

V hokeji je to podobné. Podívejte se, jak dopadli ve zlaté hokejce vítězové Stanley cupu, a jak jsou naopak vysoko někteří hráči, kteří odehráli jeden nebo žádný zápas v NHL. To je podobná fraška, ale současně to je asi to poslední, co tíží náš hokej.

Možná se budeme upínat k dalšímu hokejovému mistrovství světa, že bude konečně medaile a bude líp, ale i kdyby byla medaile, cožpak by to znamenalo, že český hokej je z nejhoršího venku? Děláme kroky podobně jednotně a tak smysluplným směrem, jako Islanďané, kterých je míň než obyvatel Brna?

 

zdroj

Tomáš Lindner, Hú! Fotbalové tajemství nejmenší země, která se kdy dostala na mistrovství světa, RESPEKT, 11.6.2018, s. 32

http://www.trebic-open.cz/u9/rozlosovani-u9/

http://fstrebic.cz/trebic-open-2018/

print Formát pro tisk

Komentáře rss

Přidat komentář >

, - odpovědět
Musím se smát,jak si myslíme,že když dáme k mládežnickým repre hráče z NHL,tak vytrhnou náš hokej.My potřebujeme trenéry k žákům a né k repre 20,kde už s tím,že hráč neumí bruslit nikdo nic neudělá.
To je zase opíjení rohlíkem.
odpověděl(a)
Realisto: v zásadě je podstatná volnost hráče, pak si vždy najdeš to nej. pro rozvoj hráče! Taky musí být rodič dost obětovat a nemyslet si, že když dá dítě na hokej, vrátí se mu hráč připravený do NHL :-))).
odpověděl(a)
Jágr je druhý na světě, na jeho výchově se podílelo několik ročníků (jeho herní praxe v té době byla násobná proti spoluhráčům)!

I dnes se někteří trenéři snaží vybranému jedinci (často synovi) zajistit podobné podmínky :-))), dnes to ale většinou skončí vždy sporem! Protože hokej je drahý a né každý je ochotný financovat rozvoj cizího hráče na úkor IceTimu svého syna)!

Jágr: Můj první trenér byl asi pan Beran, který, myslím, vycítil můj talent a dokázal ho využít na sto procent. Nechal mě hrát stylem, jakým se už dnes v moderním hokeji nehraje. Celý tým měl pracovat na to, abych mohl dát gól. Já si vzal puk, projel přes celé hřiště a ostatní měli za úkol odstavit hráče soupeře. Tímto stylem jsem hrál a dával jsem třeba i deset gólů za utkání.

Více na https://isport.blesk.cz/clanek/hokej/337418/zpoved-jagra-byl-jsem-dost-arogantni-jak-to-ti-treneri-mohli-vydrzet.html
odpověděl(a)
Nějak nevím co tím chtěl básník říct 1
odpověděl(a)
Tím chce básník říci, že požaduje absolutní svobodu a chce jí zneužívat ve svůj prospěch, protože jeho dítě je možná druhý Jágr. Už delší dobu hledá klub, kde by mu to umožnili.

Což o to, třeba je druhý Jágr a povede se mu to, kdo ví, uvidíme, proč mu to nepřát, že?

Tenhle model časného výběru talentů je vůbec zajímavá věc, pořád se zkoumá kdo má ty předpoklady a komu by se měli trenéři víc věnovat.

Přitom by stačilo docela normálně udělat víc úrovní soutěží a nechat děti volně přecházet v přestupních termínech dvakrát do roka kam budou chtít, klidně do dvou nebo tří soutěží, když na to někdo má čas a nervy. Ono už by se samo od sebe ukázalo, kdo je Jágr a kdo ne.

Budu se opakovat, ve Švédsku se mezi repre 16kou a 20kou promění většina kádru, u nás hraje pořád stejná grupa vyvolených.

To není o tom, jestli je to metodicky dobře nebo špatně, jestli máme málo nebo moc hokejistů, to je prostě jasný obraz toho, jak a pro koho je hokej svazem organizován.

Pokud nemáte opravdu velkou podporu funkcionářů klubu prakticky není žádná tuzemská cesta vpřed a vzhůru a situace se změnou soutěží výrazně zhorší.
odpověděl(a)
Tím jsem chtěl říci, že absolutní svoboda vede k tomu, že si můžete najít typově nejlepšího trenéra pro hráče a nedělat nikomu komparz, díky nasazenému obojku jménem přestupové tabulky!
odpověděl(a)
Quick:To my tady všichni víme.

LNT:Přesně tak.Doteď si pamatuju,jak americká 18ka vyhrála MS a za dva roky z toho týmu bylo na MS20 jen 7 hráčů.U nás se od 16ky do 20ky nevyměmí téměř nikdo.Máme nejlepší trenéry a vizionáře na světě,kteří už v páte třídě vědí kdo bude hrát v NHL a ti jsou tlačení a tlačení na ukor jiných.O protekci a kamarádšoftech ani nepíšu.Zkrátka venku se oceňuje výkonost a to,že si před rokem byl skvělý nikoho nezajímá.Chceš hrát musíš být skvělý pořád.Nejsi ty,dostane šanci druhý,který maká a najednou ostatní přeskočil.U nás to je scifi.Hráči za 5 let v repre nemají poklesy formy a jiní za tu dobu v pubertálním věku,kde se to mění ze dne na den,nemají žádný progres.Zkrátka 20 top hokejových kyborků nemá konkurenci.To je světový unikát.Taky jsme tam,kde jsme.
odpověděl(a)
Absolutní svoboda = absolutní chaos, musí tam být nějaký prvek odpovědnosti vůči klubu, jinak se nedá hrát týmová soutěž.
odpověděl(a)
Absolutní svoboda = vybrat si klub na sezónu a nebýt klubovým vězněm na doživotí! Dnešní systém popírá soutěžní prostředí a kluby nesoutěží cenou, kvalitou služeb! TNT, asi by jste také nesouhlasil s povinností nakupovat v Kauflandu a nesměl do levnějšího Lídlu! Ale opět je to o rodičích a týká se to spíše těch co nejsou konstruktivní a nejsou odhodlání! Spíš bude problém ve fin. zázemí rodin, lenosti rodičů, životosprávě a korupci s protekcí!
odpověděl(a)
I rok je moc. Držet dítě rok někde, kde je problém může taky znamenat, že dítě skončí. Přestoupit by v mládeži (možná snad ne v juniorech) mělo být možné kdykoli kamkoli, kde hráče chtějí. Stejně tak by mělo být v mládeži možné hrát za víc oddílů buď v různých ročnících, nebo v jiném regionu. Možná něco z toho možné je, my jsme teprve na začátku, tak ještě nejsem tak zběhlý v soutěžních a přestupových řádech, ale spíš myslím, že to takhle nechod. Pokud všichni tvrdí jak je málo dětí, měli by dát maximální možnost rozvoje alespoň těm, co ještě zůstaly. Zrovna včera jsem se bavil s maminkou čtvrťáka, který hraje floorbal. Hraje za jeden praždký oddíl,ale když má čas, jezdí na turnaje s jiným oddílem a nikdy to nikdo nikde neřešil. Tahle svoboda je velkým důvodem, proč už má dneska floorbal mnohem větší základnu než hokej.
odpověděl(a)
Pro Quick13 ..Dovolte mi dotaz?Co přesně znamená najít si nejvhodnějšího trenéra pro rozvoj hráče(syna) a nedělat komparz rozvoji jiným hráčům?
Jenom připomínám,že hokej jekolektivní sport.Tohle ,co Vy tady jmenujete,to se prostě v kolektivním sportu děje a vždycky dít bude.Když Vám to vadí ,jděte dělat individuální sport.Zaplaťte si trenéra jen pro sebe a je to.Máte nejvhodnějšího trenéra dle vlastního výběru a nefinancujete rozvoj nikoho jiného,či jak to tam píšete....
V kolektivním sportu to tak je vždycky.Jsou vůdčí typy hráčů a je komparz(nosiči vody)...ani bez jedněch to nejde.
Ale Vy už dopředu víte,že ten Váš bude hvězda? Mě tohle myšlení připadá úplně zcestné.Celý život dělám kolektivní sport.Nejkrásnější na něm jsou kamarádské vztahy na celý život,zážitky,které jinde nemáte šanci zažít.Výsledky jistě, ale
nikdy jsem sport nechápal tak jak tady prezentujete.
Já asi tuším jak to myslíte.Tabulky jsou svinstvo.ale přecházet furt do jiného mužstva,když mě někdo naštve?Vždycky se někdo najde,kdo Vám nebude vyhovovat.Tak budete chudáka kluka tahat pořád někam jinam?
Jak to bude probíhat?Budete mít pohovor s trenérem , kde mu oznámíte svoje podmínky?Např. jenom první lajna ,centr,všechny přesilovky, nesmíte na něj křičet, na tréninku dělá všechno první...
Schválně to trochu přeháním,ale kdybyste s tímhle za mnou přišel ,vyhodím Vás rovnou i kdyby byl kluk sebe talentovanější...
Nechci se hádat,ale fakt je, že tohle je mi proti srsti.
Třeba to myslíte jinak...rád se nechám přesvědčit.
hezký den.
A pro LNT...už jste TNT , což je krásné kouzlo nechtěného.
1
odpověděl(a)
Nebylo to na mně, přesto můj názor. Představy rodičů múžou být různé,představy trenérů také, nejde ale o to najít ten jeden správný postup a vnutit ho všem, ale dát lidem víc svobody dělat to nejblíž jejich představě. Někdo se i přes větší svobodu bude držet jednoho klubu, někdo bude často měnit, ale v součtu by ta svoboda přinesla zvýšení tlaku na kvalitu práce ve všech oddílech. Nejde tedy o to, aby každé jedno dítě našlo ideál, ale aby díky té svobodě hráčů byl vytvořen tlak na oddíly a trenéry.
odpověděl(a)
Až bude hokej kolektivní sport, tak budou mít v klubech všichni děti stejné startovací podmínky a nikdo nebude od přípravky zvýhodňován.

Je jasné, že když bude malý hokejista od přípravky hrát za 3 ročníky, bude lepší než ten co může jen na základní klubový! V některých klubech ještě dnes se trestá soukromá příprava mimo klub!

Příklad z dorostu:
V jednom nejmenovaném klubu je trénován od 4 let budoucí hokejová STAR, (dnes je již v reprezentaci), kolem tohoto hráče z klubu odešlo nemalá porce hokejistů!

Když jsem se jich ptal, proč odcházejí, každý z nich nezávisle na sobě řekl, když dítě trenéra potřebovalo odpočívat, odpočíval celý tým, když dítě trenéra potřeboval zlepšit rychlost, celý tým trénoval rychlost, když potřeboval fyzičku, běhalo se po lese. Zatím co on měl progresi, výkonnost jejich dětí šla dolů,

Proč kolem Pastrňáka, Reichla, Nešase, atd. nevyrostl jiný dobrý hráč? Zkuste si dovodit sám.

Česká republika své nejlepší hráče generuje ze stejného prostředí a tím rodič na tribuně není. Je nutné to tedy zkusit dělat jinak!

Například v Kanadě je systém fixních a volných tréninků a hráči si doplňkovou přípravu sami kombinují! Každý hráč jinak dospívá, potřebuje trošku jinak trénovat!

Ve Švédsku mají stanovené tréninkové minimum, kdo nesplní základ, není nominován na zápas, kdo chce, může využít dalších klubových tréninků dle rozpisu! Nefunguje tam, ten může za starší a ten ne, jsou tam jasné pravidla pro všechny stejné! Hraje se na ročníky, nikdo nevyužívá výkonnostního výtahu ostaršováním.

Tady máte odpověď, proč uspěje tak málo dětí od rodičů z tribuny!

Kolektivně trénují všichni ale na na tréninkové potřeby jednoho typologického hráče, který má často od přípravky v klubu garantované privilegia!

Někdy se dá trefit, že Vám ty tréninky vyhovují, ale většinou to je stavěné na 1-2 hráče!

Hokej není kolektivní sport, je to individuální sport za účelem kolektivní hry. Pro hokej potřebujete výborné bruslení, zvládat techniku s hokejkou, mít ve hře přehled a mít dostatečnou pohyblivost, rychlost a obratnost ke své postavě!

Cílem klubu je tyto dovednosti spojit do kolektivního pojetí!

Nemůžete typizovaným tréninkem všechny děti naučit takto těžký sport stejně, někdo je obratný, někdo má vrozenou vytrvalost, někdo je malý, někdo vysoký, někdo dospěje ve 13, někdo v 17 letech.

Jste sice trenérem kolektivního sportu, ale patrně nechápete potřeby sportovní přípravy jedinců. Ti nosiči lahví dle vašeho vyjádření mohou být nosiči jen proto, že v daném tréninkovém režimu se nerozvíjejí a v jiném tréninkovém modelu by mohly být třeba těmi vůdci.

Trošku Vás poučím z fyziologie, v Adamově věku (13 let) jsem byl o 10 centimetrů menší a o hlavu menší než většina nejvyšších, dnes mám 194 cm a na tu většinu se dívám z patra!

Vrcholový život mě naučil, jak velký rozdíl ve výkonnosti je dřívější nástup puberty a jak složité je se udržet ve sportu s opožděnou pubertou!

Vyhrál jsem více diplomů a placek, než jste patrně v životě viděl! Ve vrcholovém středisku na střední škole při kolektivním tréninku vše dopadlo špatně. Ve 13 letech jsem musel přejít na kolektivní trénink, který byl přizpůsoben vyspělým jedincům, na které jsem koukal s hlavou vzhůru a systém tréninku mi zničil zdravý.

Jako sportovec jsem na to neměl absolutně vliv! Dítě je sportovec vedený trenérem a nemá vůbec ponětí co je pro něj vhodné.

Křivka dospívání je daná dědičně. Pokud jsem se jako rodič rozhodl podpořit pohybově talentované dítě, tak se poučím nejprve s chyb, které jsem zažil, nastuduji si fyziologii dětí a vytvořím logicky dítěti co nejvhodnější podmínky pro rozvoj.

Je nesmírně složité u dítěte s pozdním nástupem puberty aby bylo konkurenčně schopné, nepřetěžovat ho a k tomu zajistit, aby nestrádalo v kolektivu vyspělejších dětí, které často nejsou až tak kamarádské.

Proto ve škole existuje např. šikana, rvačky, posměšky, nadřazené chování, dočasné vůdčí osobnosti. Ve sportu tomu není jinak.

Je třeba si uvědomit, že za výchovu dítěte nese odpovědnost rodina, není to klub ani škola. Ta Vám dítě nevychová, neudělá z něj vysokoškolsky vzdělaného perspektivního jedince, nebo vrcholového sportovce!

Teď se vyjádřím k narážkám na mou výchovu dětí:

Nepatřím k rodičům, kteří se smíří, že dítě bude nosičem lahve, nebo bude pracovat na lince v Agrofertu!

Mám 3 děti, každé je jiné! U každého z nich jak život běží, sleduji - na co mají talent.

Ten nejstarší hrál fotbal, pak dělal plavání, hokej, chytal v bráně a zkusil box. Na sport nebyl pohybově nadaný, měl introvertní povahu. Golman by mu šel, ale měl malinkou maminku a bylo jasné že bude malý! Trend gólmanů je dnes nad 190, nemá cenu se pokoušet na úkor vzdělání o vrcholový sport.

Na základní škole nevynikal, ale nebyl ani špatným studentem. Byl nejmenší ze třídy, proti ostatním fyzicky zaostával. Od 12 let se o něj s manželkou staráme, dostal volnost a postupně byl více vedený k učení. Dnes úspěšně odmaturoval, složil výborně SCIO testy na ČVÚT a dostal se na perspektivní obor v IT. Až to dostuduje, může pracovat kdekoliv na světě!

Při tom všem dnes rekreačně sportuje a leckdo by mu mohlo závidět postavu.

Dnes má 182 cm, 85 kg. Ale v 7. třídě, by mu každý hádal že bude mít max. 170 cm a že každý přizabije jednou ranou.

Druhé dítě: Adam, od mala nerad prohrával a je tréninkově hrozně poctivý. Šel mu sport, rychle se učil, takže sem jej podpořil ve sportu.

Manželka jej dala na hokej. Protože byl šikovný, tak jsem mu začal vytvářet co nejlepší podmínky. I když s hokejem začal pozdě, v 7 letech, dokázal rychle všechny dohnat.

Tím že jsem se začal zajímat o hokeje, tak jsem si zjistil, jak kdo trénoval, jak trénují ty úspěšní a jak to v klubech funguje.

Lední hokej je komerčním sportem, kde v profesionálním sportu na ty nejlepší čekají vysoké odměny a od toho se odvozuje celé hokejové prostředí.

Každý hráč v NHL tvrdí jak to dělá jen z lásky ke sportu, ale s agenty tvrdě vyjednávají o co nejvyšší plat!

Rychle pochopíte, že 99% úspěšných dětí bylo pro profesionální sport vedeno od 3 let, často díky tomu hrají od přípravky za 2-3 kategorie a v klubu více tréninků, více zápasového ICE TIMU.

Když se Vás dotkne sankce, za to že trénujete mimo klub, tak Vám dojde, že v mnoha klubech nejde o to z dětí vychovat co nejlepší sportovce, ale jde o získávání prostředků z dotací a dítě je jen komodita a že v jednotlivých třídách vládnou různá pravidla!

Nikdo se do této doby nezamyslel, z jakých hráčů se rekrutuje reprezentace a jaké mají rodinné zázemí a vazby na kluby.

Takže pokud jsem se rozhodl pokračovat v Ledním hokeji a zjistil, jak fungují sankce, jak fungují rodiče, jak často jedna část rodičů udává ty druhé a šplhají po zádech jiných, dítě jsem zcela vyčlenil mimo systém.

Zkombinoval jsem individuální přípravu s klubovou.
Věděl jsem, že i mé druhé dítě bude déle dospívat, takže jsem od 8 let k tomu tak přistupoval a zajistil jsem mu po celou dobu vyváženou stravu.

Dnes mohu říci, že Adam je oproti mně na tom mnohem lépe a s deficitem dospívání se zvládne vypořádat.

Nejsložitější je ovšem najít klub, kde se dítě bude cítit dobře, kde nebude tlačeno do komparzu pro hokejovou šlechtu a zároveň klub bude tolerovat jeho kombinovanou sportovní přípravu s druhým alternativním sportem.

V každém klubu máte velké procento ambiciózních rodičů a trenéry co na ledě vychovávají prioritně své potomky pro profesionální sport.

Ty se neradi dívají jak jim příležitost uteče třeba o jedno, dvě místa!

V ledním hokeji se velký rozdíl mezi tím co kdo řekne a tím co kdo dělá. Takže v kolektivním sportu máte rázem individuální soutěžení, kde se důvěra těžko získává!

Tím tu máte 3 skupiny rodičů, ty co jsou schopni více trénovat na úkor týmu (tréninky s více kategoriemi, hrají za více kategorií), pak ty co trénují mimo klub a objíždí hokejové školy a individuální tréninky a pak skupinu těch co nemohou ani jedno, nebo nejsou ochotní si odkrojit ze svého pohodlí. Zbytek to má jako zájmovou aktivitu.

Hokej není fotbal, je to jeden z nejtěžších sportů na světě, žádný z pohybu není přirozený! Takže bez dostatečných podmínek se nikdy dítě úspěšným hokejistou nestane.

Takže tu máte v tom vašem kolektivním sportu mnoho ambicí a každý využívá jiného vzorce pro rozvoj dětí. Trenéři tlačí své děti, kdo má vliv a ambice tak toho vlivu využívá a část trénuje potají a pak je tady kategorie ADAM QUICK.

Kategorie Adam Quick je, žít svým životem, hledat kluby, kde bude Adam nejméně limitován protekcí, kde se nestane tréninkovým komparzem a kde si na něm nikdo nebude hojit své ego, že si dovolil vystoupit z Českého systému.

Vybrat trenéra znamená najít trenéra, který bude v klubu udržovat morálku, nebude v šatně šikana, nebude zvýhodňovat vybrané hráče a bude a bude tolerovat náš sportovní a studijní svět + naučí děti hrát hokej!

Tady bych jen poukázal na skutečnost, že velká část hokejistů mají velice špatné známky a mohou si nechat zdát o vysokých školách.

Samozřejmě, že pokud jste rodič, tak si to uvědomujete a potřebujete to co nejlépe spojit se školou. Na sport nelze vsadit vše!

Svoboda v hokeji není pro každého, 95% rodičů by ji nevyužila. Ale pro část dětí je důležitá. V ledním hokeji není moc dětí, které později dospívají a přežijí první vlnu selekce, nemají špatné známky a k dobrým hokejistům.

Co se týče vaší narážky, že jsem si jistý, že Adam bude hokejová hvězda Vám odpovím takto: nevím, ale nevidím jediný důvod proč mu nezajistit podmínky, aby se jí mohl stát!

Třeba nakonec toho všeho využije úplně jinak, ve světě kde vládne reklama, mu to nemůže uškodit!

Má životní filozofie je jiná, nevidím smysl budovat majetky, mít nová auta. Dokazovat někomu nadřazenost! Samotná otázka smyslu života je natolik složitá a svět je natolik krutý, že si smysl musíte vytvořit!

Já si ho vytvořil v podpoře dětí a budu rád, když z nich vyrostou sebevědomí a úspěšní lidé a společnost posunou trošku dál, než je!

Ale každý má smysl jiný, někdo chce ovládat svět, někdo dávat za každou cenu pokuty za špatné parkování a někdo chce hokejistu za každou cenu a jde přes mrtvoly a vytvoří překážky!

Jako v každé společnosti, jsou dobří lidé ale i psychopati. Ty dobré si musíte zapamatovat a jednou jim za to umět poděkovat, pokud to nejde hned! Psychopatům je lepší se vyhnout, nebo musíte být na to připravený!

Takový je život, ale každý má právo na svou vizi.

PS: Stejně na konci všeho je smrt! Svým způsobem je vše komické! Ve své podstatě nemá nic význam a lide se stejně porvou o televize při výprodeji.

Evropan nemůžete jen tak natrvalo do USA a Kanady, ale Afričan a Siřan může bez pasu do Evropy! Z kosmického měřítka i této krásně planetě kterou ničíme, jednou dojde datum expirace.

Tak proč nezkusit vychovat nejlepšího hráče světa, třeba skončí v EHL, nebo bude mít trenérskou školu a vůbec hokej hrát nebude.

Doufám, že jste to pochopil! :-))))))))))))))
odpověděl(a)
Jarda-x: Bohužel mnozí nechápou, že svoboda je jediné co má smysl. V zásadě dítě musí být spokojené, mělo by mít právo se rozvíjet na hranicích svých možností (pokud o to stojí) a být šťastné. Stejně jako je šikana ve škole, je i šikana v klubech, někde prostě dítě nezapadne, nebo si ho vybere nějaký „místní vůdce“, nebo ho nemá rád trenér, nebo si jen prostě někdo s někým nesednou.
Dítě často nemá naučený obranný mechanizmus, dospělý si s tím umí většinou poradit.
odpověděl(a)
Quick13 - Tak to by bylo k tématu svobody. Teď ale ještě něco k přízemnějšímu tématu. Ostaršování. Často ho kritizujete i na Vašich stránkách. Srovnání Kanadou, USA a jinými zeměmi není úplně fér. V zemích, kde mají několik úrovní soutěží mládeže podle výkonnosti je logické, že není postaršování vyčnívajících jedinců potřebné. U nás to tak není, a proto je situace zásadně odlišná. Tam, kde proti sobě hrají pravidelně výběry těch nejlepších, průměrných a podprůměrných podle momentální výkonnosti, není potřeba postaršovat. Pokud jsou ale u nás nuceni vysoce motivovaní, trénovaní, talentovaní nebo biologicky akcelerovaní jedinci hrát pravidelně s jejich výkonnostními protipóly, nikomu to moc pozitivního nepřináší. Proto postaršování v našich podmínkách beru pozitivně, samozřejmě pokud je to skutečně pouze na základě momentální výkonnosti.
odpověděl(a)
To je samozřejmě skvělá strategie rodiny Quicků (podobně jako rodiny Štiků) jenom aby to nebyl jenom mediální humbuk. Přeju vám ať vám to vyjde ale neřeší to prostředí českého hokeje, jen jste se dobře adaptovali.

Co se týče "výběru klubu" potažmo "výběru trenéra" tak s tím souhlasím, to je naprosto zásadní.

To že jsou špatně zorganizovány soutěže a dobří jsou nucení hrát s špatnými a starší s mladšími je zásadní problém.

Soutěže je třeba organizovat tak, aby žádné postašování nebylo potřeba a aby každá kategorie odehrála přiměřený počet zápasů.
Ptejme se kdo ty soutěže organizuje a jaké má zájmy?

Hra za starší kategorii by měla být podmíněná skutečnou výkonností v té kategorii, ne jen "sbíráním zkušeností" - hrajete v té starší kategorii po zásluze v první pětce nebo chytáte od začátku zápasu?
odpověděl(a)
Já to ostaršování kritizují, protože je zneužívané! Např: Ve Švédsku musíte hrát svůj ročník a konec sezóny mohou na vyjímku někteří ke starším (a to snad až ve 12 letech) ale nesmí pak hrát v tom mateřském! Tady prostě chybí základní pravidla a ty vedou k chaosu, protekci s korupcí a osobnímu zvýhodňování!

Mě to prostě vadí!

Ps: Jinak Štikovi jsou exebicionisti, kteří na tom vydělávají! Asi jste u trašího syna si nevšiml, že já vedu děti cíleně ke kariernímu růstu. Střední co dokončil v IT z 60 dětí dokončilo 18, odmaturovalo 13 na vysokou přes SCIO testy se dostane 10 procent z žadatelů na daný technický obor. Nevím o tom, že by u Štiků byl vysokoškolák!

Ps: to že umítm trošku s počítačema mi jen umožňuje si udělat web, grafiku a marketing myšlenek a podělit se o ně a obohatit sport! To beru spíše jako zábavu a výzvu! Však je sranda ohlásit v 7 letech cíl NHL a pak se do něj třeba dostat :-)))))))))) a k tomu ješté titul v Boxu :-))))))

Za mě:
1) hrát jen ročníkově
2) ostaršení a omladění (do 20 a nad 80%) jen základě percentilu v růstovému grafu s lékařským razítkem na speciálním formuláři (chápu, že když má nékdo ve 12 kníra, bude lepší když bude hrát výše)
3) každoroční klubové názory, limit na tým 18 hráčů + 2 gólmani)
4) přestup v roce jen z vážných důvodů s žádostí u svazu
5) přerozdělení financí na dítě dle odehraných let v daném klubu
6) zrušení tabulek
7) dvě úrovně soutěží, v Kanadě jezdí na zápasy běžně 300km, takže hrál bych po celé ČR
8) tlačit na stát na výstavbu stadionů a státem placené trenéry se systémem hodnocení
7) veřejné hodnocení klubů + jejich rating

Každý by si vybral svůj klub na sezonu, klub by si stanovil vlastní pravidla! Takhle to jede tak nějak samo a nikdo není motivovaný být lepší!

Každý klub by si budoval image, protože když tam poserou několik hráčů, tak tam mohou za rok sedět bez dětí!
odpověděl(a)
quick13 ...Přečetl jsem Váši odpověď pozorně.Já myslím,že trošku mícháte jablka s hruškama.Spostu věcí bych klidně podepsal.Že za výchovu zodpovídá rodič,že podporujete maximálně děti i na úkor hmotných statků,6e šmejdský systém vlastně ani neumožňuje tady pořádně rozvíjet hokejové dovednost atd....Mě jen nesedí Vaše teorie o hokeji jako individuálním sportu.Možná takové poměry u nás jsou,o to větší je to zoufalství.Ale já takhle prostě sport nechápu a nikdy jsem ho tak ani nechápal.Pro mě byl fotbal a hokej vždycky vrcholně kolektivní záležitost a když vidím třeba teď Neymara,který dělá z fotbalu individuální sport,tak je mi vrcholně protivný a k smrti mě takový hráč nudí.
Věřte mi,že nějaké placky a medaile jsem taky viděl 2 ,ale nejvíc vzpomínám,když jsme někde s kámošema něco vyhráli SPOLEČNĚ a na zážitky,které jsme tam měli...
Dle vašeho popisu se žádné kamarádské kolektivy v hokeji nepěstují,což je podle mě naprosto devastující.Pak i rodiče a děti chápou hokej jako individuální sport a ostatní spoluhráče jako užitečné idioty pro růst své kariéry.´
Upřímně,toho bych nikdy nechtěl být součástí.
Jinak děkuju za obsáhlý příspěvek.Bylo to zajímavé.
odpověděl(a)
Ps: Měl jsem o hokeji jinou představu, tak jsem Vám přednesl jak se třeba rodič jako já na systém s kterým se nestotožní adaptuje a vytvoří si podsystém! Ono Vám totiž nic jiného nezbude, individuální sport z toho dávno udělal někdo jiný!
, Už se to zrychluje :-) odpovědět
http://www.hokej.cz/zblokovane-strely-do-ochranne-site-v-dorostu-a-zacich-bez-preruseni-hry/5031437
icon odpověděl(a)
Máte pravdu. Tohle vypadá jako zásadní průlom - jsme zpět! 1

KAMEVÉDA



Facebook Kamevéda

Používáte socilní síť Facebook? Pokud ano sledujte stránku Kamevéda! fb

Sponzoři

Agados2.jpg

DrillBook

Informace o DrillBook, jak objednat a slevový kod najdete v článku (stačí kliknout na obrázek)
drillbook

Náhodný obrázek

NewYork-CSvyber.JPG

Reklama