Kamevéda

Menu

Odkazy

Uživatel

Počítadlo

Reklama

Kategorie: Domů

ÚVAHA O PŮLROČNÍM PROVOZU TĚCHTO SOUKROMÝCH WEBOVÝCH STRÁNEK

Vážení, přátelé i nepřátelé, lidé zajímaví,   přátelští  i komunikativní, ale i lidé zákeřní, závistiví a ubozí. Ano, vy všichni jste, v prvním případě bohu díky, a ve druhém případě , bohužel, našli cestu na tuto webovou adresu. Původně bylo mým úmyslem, aby sloužily pouze jenom jako prezentace jednoho mladého hráče a počítal jsem s omezeným počtem návštěv pouze vyhraněných lidí s podobným zaměřením.  Ale praxe těchto stránek se už po několika týdnech vydala jiným směrem a staly se proti původními zámyslu platformou pro širokou výměnu názorů. Největší nápor těchto malých stránek nastal při pobytu v Kanadě, kdy v jednom dnu přesáhl 730 návštěv. Největší počet zahraničních návštěv zaznamenávám ze Slovenska, Německa, Švédska, Francie, Rakouska, Kanady a USA.

 V prvních dnech a týdnech jsem narážel na pozitivní i negativní reakce. Některým se zdálo domýšlivé a snobské, zřizovat vlastní stránky pro jednoho malého kluka, co hraje hokej. Neodolal jsem přemlouvání přátel ze zahraničí, kde je to zcela běžné. Udělal jsem to, místy si trochu nabil hubu, ale upřímně řečeno, udělal bych to znovu. Ta zkušenost za to stála. A také naše praxe ukázala, že dnes už nejsou vlastní stránky malého hokejisty žádnou raritou. Přesněji řečeno, několik jich existovalo už dříve, ale jejich provozovatelé si je vůbec nedovolili zveřejnit, pouze o nich šeptali a adresu předali několika členům rodiny nebo přátelům. Když jsem zveřejnil adresu :www.zacha-hokej.cz, pár lidí mě kontaktovalo s dotazem, jestli jsem se nezbláznil či neznám, co dokáže česká závist. Nebo také, že sebevražda se dá spáchat i méně bolestným způsobem.

Vážnější byla nejrůznější varování, že tyto stránky mohou synovi ublížit. Některými agresivnějšími komentáři jsem si vyrobil několik nepřátel, to je realita. Několik kritických článků na záležitosti nedávno proběhlé, které by byly skutečně vysoce čtivé, jsem vůbec neuveřejnil, protože  bych skupinu několika nepřátel rozšířil na celou armádu.  Na druhé straně jsem získal velkou podporu, někdy uznání a cenné kontakty na lidi, kteří postupují a uvažují podobně a se kterými probíhá velmi čilá výměna informací. Některé věci dělají jinak a nebo se věnují takovým oblastem rozvoje svého dítěte, které jsem prozatím podcenil a nechával tuto oblast ladem. Tato výměna zkušeností a informací je pravděpodobně tou nejcennější odměnou za práci s těmito stránkami, která efektivně obohatila moji další činnost.

Dnes, když se podíváte na adresy hráčů pouze v našem ligovém regionu na stránkách www.hokejservis. cz, zjistíte, že adres hráčů je tam už celá řada. Některé jsou velmi pěkné, nápadité, na některých můžete najít zajímavé informace. A díky tomu mohou ti, kteří o to stojí, získávat další poznatky. Zdroje kontaktů a  informací pro zvídavé rodiče se tak postupně rozšiřují a to je právě ten trend, který jsme měl zájem otevřít.

Abych řekl pravdu, některé závistivé, nepřátelské až nenávistné nebo naopak vyloženě hloupé a ujeté reakce mě nejprve trochu zaskočily. Odolal jsem ale nutkání, které nejprve každého napadne. Zrušit chat a komentáře. Během těch měsíců jsem se docela otužil. Syn na tyto stránky nechodí a mě už dnes přečtení i těch nejstupidnějších urážlivých žvástů nezvedne tep ani o dva úhozy za minutu. Člověk se za určitou dobu adaptuje. Konečně, může být velmi důležitou zkušeností pro další život ujistit se o realitě kolem. Člověk si díky tomu nedělá iluze o blízkém i vzdáleném okolí.Nacházíme se mezi vynikajícími lidmi ale mezi nimi je  také určitý počet jedinců, před kterými je nutno mít se na pozoru a chránit před jejich záští, závistí  a nenávistí vlastní děti. A některé příspěvky se ukázaly být tím nejlepším školením v tomto minovém poli našeho současného všedního života. Ale nedivme se, je to pochopitelné. Naštve Vás šéf, nabouráte auto, děcko Vám propadá ve škole, doma jste na rozvod  nebo Vám chcípl papoušek..... stačí sednout chvíli k počítači a vybít si vztek na těchto stránkách , a nikdo na Vás nemůže. Já to úplně chápu.

Dovolte mi uzavřít tuto oblast úvahou. Týká se úrovně většinou anonymních pisatelů, kteří se nestydí urážet a vysmívat se. Otázka  zní:Co je větší frajeřina, síla a odvaha. Poskytnout na sebe spoustu informací, kontaktů, sdělovat své názory a jít s nimi na „webový trh" bez ochrany anonymního štítu před sebou. Nebo stranou, za zády sebrat svůj ubohý zbyteček odvahy a napsat pod nic neříkajícím označením svoji zdrcující posměšnou kritiku ? Ne, vážení. Partnery představuje těch několik odvážných férových frajerů, kteří napíší své jméno a pod ně svoje názory. Těch několik málo ostrovů s vlajkou, hrdých nositelů svého jména, které připojí pod své názory. Třeba nesouhlasné, na tom už tolik nesejde.  Procento nepodepsaných přípěvků svědčí bohužel o nosném rysu české povahy. V našem prostředí přímost, otevřenost a odvaha obtížně přežívá. Klidně si tam, za bukem, můžete zůstat, ale jako rovné partnery vás brát nemohu. Přesto věřím, že postupem času těch odvážných, kteří se nestydí za své jméno, bude přibývat, a  tím i obsah a výměna informací a názorů dosáhne jiné úrovně.

 Původně jsem měl v úmyslu podělit se nezištně o svoje nejlepší poznatky, zkušenosti a nápady s dalšími podobně uvažujícími rodiči. Mnohokrát jsem zjistil, že většina rodičů řeší problémy a tápe ve věcech, které už jsem měl odzkoušené. Ne že bych byl nějaký všeználek. Po naší zemi chodí dost daleko fundovanějších  lidí, kteří jsou úžasnou studnicí zkušeností a moudrosti. Jenomže, už se tolikrát přesvědčili o některých rysech lidské povahy, že nejsou ochotni cokoliv veřejně sdělovat z těch informací, které právě mohou nejvíce těm začínajícím pomoci. Věděl jsem ze své zkušenosti, jak neocenitelné mohou být pro rodičovskou praxi ty pravé informace v pravý čas. Začal jsem pracovat v tomto směru naprosto nezištně, bez nároku na jakýkoliv zisk a věřil jsem, že reakce budou pozitivní. Přitom jsem od velice fundovaných hokejových odborníků slyšel rady :"...vykašli se na ně ! Proč bys jim radil ? Nakonec zjistíš, že jsou to všichni nevděční šmejdi. Nech si informace pro sebe, využij je pro kluka a na pomoc ostatním se ......!"

 Oponoval jsem příkladem z tenisu. Přitom si myslím, že v hokeji je to podobné. Díky své minulé práci a zkušenosti si dovolím tvrdit, že pokud bych dnes začal od narození pracovat s nadaným a zdravým dítětem, jsem přesvědčený o tom, že z něho mohu vychovat do věku 11-12 let českou tenisovou jedničku, pokud by tenis byl vybrán jako cílový sport.  Ale současně jsem přesvědčený, že toto tvrzení může být reálné ještě tak dva roky, možná tři. Potom už by to nebyla pravda. Moderní trendy, které už v současné době nesleduji, posunou celou technologii výchovy vrcholových tenistů do sfér, ve kterých už bych se nevyznal. A už bych neměl tu vůli , sílu a energii tyto nové poznatky získat a vstřebat do své praxe. Stejné je to s výchovou malých hokejistů.  Pro někoho mohou mít informace nesmírnou cenu. Jsem přesvědčený, že v současné době s nějakými disponuji. Ale za několik let se změní v nic. Jejich prchavá hodnota přímo volá po okamžitém rozvíjení a využití všech dobrých zkušeností. Bohužel, po půl roce začínám dobře rozumět přístupu některých zkušených lidí, kteří raději nechají svoje bohaté know how zničit v zapomnění, než by je poskytli ve prospěch ostatních.

 Musím přiznat, že některé skutečně nepochopitelné reakce způsobily, jak jste si mohli všimnout, že žádné podobné články poskytující rady, návody a zkušenosti se , na rozdíl od prvních dvou měsíců fungování těchto stránek, už nevyskytují. I když jsem je sliboval. Někteří lidé se svými výroky postarali postupně o to, že o nějaké chuti dále je psát, nemůže být řeč.

S řešením nebo spíše nápadem opět přispěchal přítel Mirek z Francie, doslova a do písmene přítel po telefonu. Kamarád, který mi hodně často něco navrhne, co okamžitě zamítnu a co mi připadá jako naprostý nesmysl. Jenomže vzbudí neklid, já o těch věcech začnu přemýšlet a nakonec, jako starej trouba, jdu a všechno zrealizuji. Možná proto, že hodně věcí, které se u nás stále tabuizují a tiše obšlapujeme kolem nich, jsou ve free světě běžné. A my se často pouze pracně dotahujeme s krůpějemi objevitelského potu na čele.

 Tím posledním nápadem bylo, abych napsal knížku s tématem korespondujícím s hlavní náplní těchto stránek, tzn. návody, zkušenosti, názory, ale i veselé , neveselé a poučné příběhy na téma hokej malých dětí, rodiče a trenéři kolem. Samozřejmě jsem o tom začal do hloubky přemýšlet a už i psát první kapitoly.  

Jedním z hlavních důvodů bylo, že zveřejnit nejlepší zkušenosti a návody jen tak na webu volně přístupném lidem, kteří se často projevují, tak jak je možné někdy číst, se mi skutečně nechce.  Navíc, Pokud má být kapitola skutečně dobře napsána, nejde to udělat v rozsahu jednoho článku na webu. Tam je třeba vše smrštit a pojednání se stává povrchním a ne zcela vyčerpávajícím.

Jako nejlepší nápad mi připadá prezentování jen určitých úryvků z jednotlivých kapitol. Podle reakcí, kromě těch negativních jak doufám také několika konstruktivních a třeba i obohacujících a rozvíjejících určité téma, bych mohl sledovat zájem a případně něco omezit nebo naopak dopracovat. A také musím uznat, že například moje vize výchovy dětí k vrcholovému sportu může skutečně být srozumitelná a pochopitelná až ve svém celkovém komplexu včetně všech metod, principů i filozofickému přístupu.

Tištěná kniha už by nebyla tak snadno přístupná jako články na internetu a proto by si cestu k ní našli pouze vážní uchazeči o cílené informace, kterým by zase v koncentraci důležitých informací na jednom místě mohla nejvíce pomoci nebo minimálně dát impuls  k přemýšlení

Na tuto činnost bych se rád zaměřil v dalších týdnech a měsících. Praxe a vaše reakce mi jistě živě naznačí, zda tato myšlenka je dobrá nebo ne.

 Ještě vysvětlení k obsahu těchto stránek. V rubrice TRÉNINKOVÝ ROZVRH jsem uvedl rozvrh, který byl směrodatný v období září až listopad 2008. Ale protože jsem na každém tréninku osobně nebo jako trenér nebo pozorovatel, koriguji jak dávky, měním naplnění podle např. sněhových podmínek a zařazení zimních sportů, sjezdovku máme 8 minut od domu, atd. Je tam samozřejmě i odpočinek a vše koriguji podle situace a  potřeby. A především, stavu a únavy svého syna. V současné době jsou tréninkové dávky hodně šetrné. Další období v rozvrhu už jsem neaktualizoval.

 V rubrice NEJLEPŠÍ VÝKONY jsou, možná pro někoho překvapivě, uvedeny nejlepší výkony. Na jiných stránkách je to podobné. Moje reakce , pokud narazím na nějaké vynikající výkony u porovnatelně starých hráčů, byla vždy plná zájmu o tyto výkony, dispozice těchto dětí, zajímal jsem se o způsoby tréninku a zatleskal těm skutečně výborným výkonům. Například malý Sasínek z Hodonína. 228 cm skok z místa nebo 5 minut a 5 vteřin na 1500 m jsou podle mého názoru u roč. 1997 fantastické výkony, které přímo volají po volbě atletické kariéry.   Připadá mi normální reagovat pochvalně nebo si naopak říci," ...no tak tyto výkony nejsou nic moc a jdu bez zájmu dál...". Kupodivu, reakce některých lidí právě na tuto oblast byla jemně řečeno těžko pochopitelná. Otevřou si stránky, které v záhlaví mají upozornění o tom, čím se zabývají, nadepsané rubriky a v nich svůj obsah.  A oni se diví !!!No coment!!

 Zvláštní kapitolou jsou některé maminky, které oproti mužům, vidím to u nás doma, mají daleko výrazněji propracovaný pud chránit své děti. Už samotnou existenci těchto stránek berou jako útok na své děti, jakoby bylo nespravedlivé, že Zacha je má a jejich děti ne. Rád bych jim sdělil, že jim nikdo nebrání tento handicap smazat. Myslím si, že svého syna nijak nevychvaluji, pokud tím někdo nemíní uvádění faktických údajů. Snažím se o objektivní hodnocení s vyzvednutím silných stránek soupeřů při všech komentářích. A každý z Vás má možnost udělat to samé. Věřte mi, že závidět mnohdy skutečně není co.

 Závěrem mi dovolte velmi poděkovat všem návštěvníkům, kteří se chovají korektně a nejvíce těm, kteří se dokáží v pravý čas zastat a sami zaútočí na některé urážky. Vás si nesmírně vážím a věřím, že se mi nějakým způsobem podaří občas uveřejnit zprávy a informace, které vám budou na oplátku v nějakém směru prospěšné.

 Děkuji !!!

 

print Formát pro tisk

Komentáře rss

Přidat komentář >

, - odpovědět
Vaše stránky sleduji pravidelně,jsou pro mě inspirací pro mého malého synka (6 let )Doufám,že jednou se bude psát o Pavlovi (Vašem synovi) v novinách a bude na soupisce extraligového mužstva nebo ještě lépe někde v zámoří a bude reprezntovat naši zemi.Je moc šikovnej a fandim mu.Budu moc ráda,když vydržíte a budete dále psát své poznatky.S pozdravem M.M.
, - odpovědět
Přeji Vám i synovi moc úspěchů
odpověděl(a)
Mockrát děkuji a přeji to samé i Vám.

KAMEVÉDA



Facebook Kamevéda

Používáte socilní síť Facebook? Pokud ano sledujte stránku Kamevéda! fb

Sponzoři

Penco.jpg

DrillBook

Informace o DrillBook, jak objednat a slevový kod najdete v článku (stačí kliknout na obrázek)
drillbook

Náhodný obrázek

PZDnes2006.jpg

Reklama