Kamevéda

Menu

Odkazy

Uživatel

Počítadlo

Reklama

Kategorie: Domů

Zmar hokejové kariéry Romana Staši, hvězdy televizní soutěže MasterChef

11.6.2020

 

Výňatek z článku, který bude publikován v plném znění na webu www.kameveda.com

https://www.kameveda.com/cs/clanky/584-aby-nebyli-mali-sportovci-jen-zbozi

Po úvodu následuje tato střední část článku:

 

.....Česká republika je zemí, která má na jedné straně velkou sportovní tradici, na straně druhé jsou děti ve sportovních oddílech v nerovnovážné a nevýhodné pozici. Jedná se o vážný problém, ale celá desetiletí se nedaří přimět jednotlivé sportovní svazy ke změně tohoto ostudného stavu. Je proto velice důležité, aby rodiče nepodlehli mylným nadějím a představám o našem sportovním prostředí a o dění ve sportovních klubech. Aby mu bezmezně nedůvěřovali, protože by tím svým dětem mohli uškodit. Měli by naopak být velice ostražití. Nikdy by neměli neuváženým podpisem zavázat své dítě k něčemu, co později nelze změnit, a co může jejich dítě velice vážně poškodit po psychické, sportovní i finanční stránce.

Tuto existující situaci v rámci českého sportu bychom měli správně a přesně vnímat a mít vždy připravenou jinou alternativu rozvoje dítěte. Problém totiž není jen v tom, že s klubem uzavřete smlouvu a nemůžete potom odejít za lepším buďto vůbec, nebo jen za velice nevýhodných finančních podmínek. Často se stává, že ve sportovním klubu se začnou dít podivné věci, které nemají s fair play a spravedlivou hierarchií hráčů podle výkonnosti nic společného. Situace se může změnit natolik, že jedinou přijatelnou alternativou je odchod jinam. A tento odchod, pokud jsme nepodepsali onu zmíněnou nevýhodnou smlouvu, je paradoxně mnohdy schůdnější a levnější do zahraničí, než do jiného klubu v České republice. Jak jsem uvedl, jedná se o ostudný diskriminační systém, který vyhání české děti z domova a z jejich vlasti na místo toho, aby si jich vážil, chránil je a sportovně i lidsky rozvíjel v nejlepším zájmu mladé generace i budoucnosti českého sportu. Při odchodu do zahraničí je totiž nutno uhradit pouze mezinárodní poplatek, který  je řádově nižší, než tabulková hodnota hráče vyžadovaná při přestupu do jiného českého klubu.

Jako rodiče talentovaného mladého hráče bychom tedy měli vždy mít určitou představu o tom, kam by přicházelo v úvahu odejít v rámci ČR v momentě, kdy by se podmínky ve vašem klubu výrazně zhoršily, a také do nějakého zahraničním klubu, pokud by přestup v rámci republiky nebyl možný nebo se jeví příliš komplikovaný. Tuto přípravu je dobré si vypracovat ještě v době, kdy jsme se vším spokojení a na obzoru nejsou žádné podezřelé mráčky, které by signalizovaly nějaké komplikace.

Jedná se tedy o předběžnou přípravu dalších opatření, které bychom měli mít v rámci organizace výchovného procesu na jednom z předních míst - měli bychom být vždy připraveni. Proč?

Nejen v rámci Kamevédy představuje výchova talentovaného sportovce souboj s časem. Snažíme se velice brzy vytvářet maximálně kvalitní a široký sportovní potenciál a ten v dalším průběhu let posilovat a dál rozvíjet. Úraz či nemoc představuje komplikaci, která může dítě přibrzdit a umožnit konkurenci výkonnostně se dotáhnout, nebo jít dokonce přes vaše dítě dopředu. Stejná situace může nastat v momentě, když v klubu vaše dítě trenér odstaví a přisoudí mu na delší čas, často nespravedlivě, horší pozici pro jeho rozvoj. To je moment, který část rodičů neřeší, protože sportovní počínání dětí příliš nesledují. Ale u talentovaných dětí výkonnostně aspirujících i na mezinárodní úroveň, by strpění delšího času bez odpovídajícího herního rozvoje mohlo způsobit velké kariérní škody. Jakmile vejdete s vedením klubu do sporu, tak často první jejich reakcí je ono odstavení dítěte od dobrých podmínek rozvoje. Někdy to jde tak daleko, že zabrání dítěti přístupu na trénink a na zápasy. Praxe někdy bývá taková, že trenér v klubu rozdá dětem ony jednostranné nevýhodné smlouvy s tím, že kdo je nedonese zítra podepsané, nebude smět trénovat, atd...

Tím se snaží dostat dítě i rodiče pod tlak a přinutit je k podpisu něčeho, co jim už na počátku nedává smysl a co případně ještě zvýší závislost dítěte na vůli či zlovůli vedení sportovního klubu.

Takových případů byly za poslední dekády jen v hokeji stovky. Osobně jsem některé kauzy spolu s novináři řešil i mediálně, za což si můj syn jako odvetu vysloužil nejeden políček v rámci českého hokeje, až do doby svého odchodu do zámoří. Vlastně i potom na něj byly útoky, ale to už mu nebylo možno uškodit tak citelně, jako tady.

Momentálně je mediálně velmi aktuální případ hokejisty Romana Staši, který se stal jednou z hvězd populárního televizního seriálu  MasterChef. Rád tento příklad použiju i z důvodu, že se s Romanem už roky velmi dobře znám, často jsme spolu seděli u kávy a debatovali třeba i o tom, co dnes provozuje jako servis mladým hokejistům. Jeho smutný příběh, vlastně docela typický pro naše prostředí, jsem si vyslechl už před léty a znám víc podrobností jeho příběhu. V současné době, kdy se s ním vstoupil na celorepublikovou mediální půdu, mělo jeho sdělení hokejovému národu mnohem větší dosah, protože se mezi tím stal známou osobností. Možná tím tak trochu vrátil lodivodům našeho hokeje jejich dřívější políček, který jej kdysi stál ztrátu iluzí i šance na úspěšnou hokejovou kariéru. Věřím, že jeho vlastní zkušenost může dobře posloužit stovkám ostatních sportovců a rodičů v utvoření správné představy o našem sportovním klimatu, aby si nedělali plané iluze a raději byli dopředu připraveni na podobné scénáře.

Příběh Romana Staši, který byl celostránkově publikovaný v deníku Blesk:

     Během puberty patřil Staša mezi nejnadějnější české hokejisty. Válel v mládežnické reprezentaci po boku Jakuba Voráčka, a když přijel na zámořské kempy, měli o něj skauti z NHL velký zájem! Po návratu do vlasti se ale vše zadrhlo.

Staša se nepohodl ve Zlíně s trenéry, jenže utéct nemohl. Případný přestup by totiž díky svazovým tabulkám vyšel na milion korun, což nechtěl nikdo zaplatit. A tak jeho nadějná kariéra rychle zhasla.

"Ale teď jsem za to šťastný! V tom systému bych nechtěl být," říká Staša.

otázka: Hokej vás bavil a šel vám, tak proč to nevyšlo?

"Já skončil kvůli tomu, že jsem vyhořel psychicky. Hokej je úplně jiný svět a mě to prostředí u nás úplně semlelo."

otázka: Jako každý nadaný hokejista u nás jste hrál za vyšší věkové kategorie. Vám to ale moc pozitiv nepřineslo, že?

"Já si myslím, že to byla velká chyba. Věkové kategorie by se měly dodržovat, protože pak chodíte do školy s někým úplně jiným, než s kým hrajete. Nemůžete si tím pádem kolem sebe utvořit žádnou partu a mezi spolužáky i spoluhráči si přijdete jako cizí."

otázka: Vysvobodit vás tedy mohl přestup do Brna, Zlín ale trval na částce milion korun za dvacetiletého hráče...

"Ve Zlíně se zachovali, jak se zachovali, čemuž já dodnes nerozumím. Asi za to mohlo jejich ego, že jsem si chtěl dovolit odejít, já nevím... Tak jsem nakonec skončil ve druhé lize, což pro mě byla - jak se říká - vstupenka domů."

otázka: Kritici českého hokeje poukazují na to, že když se hráč některému klubu znelíbí a nemá na to zaplatit vysoké odstupné, tak nemá ani možnost utéct. Byl to i váš případ?

"Ano, a je to přesně tak. Jakmile vás klub jednou má, tak už nemůžete vystoupit. Někteří kluci to dělají tak, že jdou do Švédska nebo Finska, ale to také není útěk pro všechny."

otázka: Odstupné dle tabulek činí u talentovaných hráčů i několik milionů korun, což některé rodiny řeší tím, že si na syna vezmou "hypotéku". Co na to říkáte?

"Hlavně musím říct, že na to potřebujete strašnou odvahu a hokej musíte naprosto milovat, když si takhle kvůli tomu změníte celý svůj život. Jenže můj názor je, že si lidé v hokejovém prostředí nedokážou svůj život představit jinak."

otázka: Jak se to projevuje?

"Ti kluci totiž nejsou Jarda Jágr, který bude hrát až do šedesáti, ale je ten systém vyplivne v pětatřiceti a často nevědí, co se sebou. Hokejem se na celý život zajistí sotva jeden z klubu, ale zbytek? Ten vyjde z hokejové bubliny bez školy, bez praxe... A zůstat u hokeje a trénovat nemůžou logicky všichni. Tohle je podle mě chyba systému, kterou jsem se snažil změnit. Ale zjistil jsem, že je to celé zbytečné."

otázka: Co jste navrhoval?

"Chtěl jsem, aby každý klub měl svého psychoterapeuta. Aby se těm hráčům pomohlo na této úrovni. Každý by se pak mohl zeptat a vědět na rovinu, jak to s ním vlastně je. Ale bohužel vidím, že tahle pomoc jen tak nepřijde. Ti pánové nahoře na svazu vůbec neřeší, co se děje dole s hokejisty, když z jednoho dne na druhý skončí."

otázka: Proč to podle vás svaz neřeší?

"Já bych si strašně s těmi pány, kteří o tom rozhodují, chtěl sednout a zeptat se jich na to. Protože za ta léta se nezměnilo vůbec nic. Naopak, možná je to ještě horší! Hráči jsou čím dál dražší a přístup k nim je čím dál horší a všem je to úplně jedno. Na nikom nezáleží, ti kluci jsou prostě zboží. Ale když už to tak je, ať o tom aspoň hokejisti vědí. Protože většina z nich žije v mylné představě, že jsou jako hráči důležití. Jenže oni pro ten systém nejsou nic! Jsou jen věci, se kterými kluby obchodují."

 

Pavel Zacha, poznámka

Tolik Roman Staša k českému hokeji. Mohl bych doplnit vlastní podobné zkušenosti i neblahé zkušenosti mnoha dalších. Sport je úžasný fenomén, hokej náleží k nejkrásnějším sportům vůbec. Ale jak už to v životě bývá, uvelebili se v něm lidé, kteří ho přizpůsobili svým osobním zájmům a vůči dětem i mladým hráčům dokážou vystoupit tvrdě, někdy jednají bez slitování. Klidně obětují skvěle rozjetou kariéru, je jim to jedno. O to víc se pak ostatní bojí a vycházejí vedení klubu a trenérům vstříc jak se dá...

Rodiče malých sportovců by měli být i v tomto ohledu vzdělaní a připravení. I tímto naším dost zvráceným sportovním "výchovným" systémem lze úspěšně projít, je možné s námahou najít cesty k úspěchu. Ale je třeba získat dobré informace a postupovat kvalifikovaně v nejlepším zájmu dítěte. Manažeři v hokejovém prostředí měli dříve výhodu v momentu překvapení, kdy na rodiče náhle tvrdě udeřili a oni se sesypali, podepsali nesmysly a stali se rukojmím vedení klubu. Ale dnes mohou být rodiče mnohem lépe informovaní a připravení na podobné situace. Občas se dovedou účinně bránit zvůli sportovního prostředí....

Dále pokračuje článek na webu Kamevédy.

 

zdroje:

- Václav Bauman, Hokejisti jsou jen zboží. Hvězda MasterChefa Roman Staša si útěk z ledu pochvaluje: deník BLESK ze dne 3. června 2020, s. 13

­https://isport.blesk.cz/clanek/vip-sport/379832/hvezda-masterchefa-proc-utekl-z-ledu-do-kuchyne-hokejiste-jsou-jen-zbozi.html

print Formát pro tisk

Komentáře rss

Přidat komentář >

Nebyly přidány žádné komentáře.

KAMEVÉDA



Facebook Kamevéda

Používáte socilní síť Facebook? Pokud ano sledujte stránku Kamevéda! fb

Sponzoři

Aqueko2.jpg

DrillBook

Informace o DrillBook, jak objednat a slevový kod najdete v článku (stačí kliknout na obrázek)
drillbook

Náhodný obrázek

IMG_3746.JPG

Reklama