Kamevéda

Menu

Odkazy

Uživatel

Počítadlo

Reklama

Příspěvky uživatele


< návrat zpět

Strana:  1 2 3 4 5 6 7 8 9   další » ... 47

Asi už jsem pochopil, pane Nováku, v čem je problém a proč jsme si na počátku nerozuměli. Ani nemohli, protože každý jsme se na to dívali z jiného úhlu. Já vlastně celé roky píšu přesně to, co vy. Jen jste trošku víc zamíchal karty i pojmy, takže porovnáváte dva koně, kteří spolu nezávodí. Takže bych to viděl následovně. Pro vás skutečně už nemá smysl studovat Kamevédu, protože máte syna na univerzitě a to už je jeho rozvoj v rodině pasé. Tak možná kvůli vnukům, případně. Současně se stalo to, že vzhledem k neznalosti předmětu vaší kritiky jste vůbec netrefil problém jako takový. Kamevéda je totiž metodika a filozofie výchovy v rodině. Díky ní je ještě možné i v českém nedokonalém prostředí občas konkurovat i americkým dětem, které mají lepší možnosti, akademie, soutěže, týmy, technologie, konkurenci atd. My tady pomocí Kamevédy v potu tváře a s nasazením všech sil eliminujeme obrovské nedostatky prostředí, aby naše děti měly alespoň nějakou šanci prosadit se, i třeba v NHL. Chápete o co jde? Pokud byste v USA s dětmi dělali Kamevédu a ještě využívali všech výhod a předností amerického sportovního systému, potom bychom už pravděpodobně tady v Česku ztratili reálnou možnost občas tam pár kluků ještě dostat. Myslíte, že jsem to trošku vysvětlil?
Ale máte pravdu, v tom strohém textu to vyznívalo jako nejlepší metoda na světě vedoucí spolehlivě k úspěchu bez ohledu na vše ostatní, což vás asi pobouřilo. Ale přesto věřím, že to tak je. Například v individuálních sportech, kde se rozdíly sportovního prostředí částečně stírají, to určitě bude platit víc. Ale je to tak i proto, že se lze přestěhovat kamkoliv na světě za lepšími podmínkami a tam dítě trénovat a rozvíjet, třeba i do té Ameriky (vlastně k tomu tady i celé roky vyzývám rodiče),ale ten zlatý grál Kamevédy je stále o metodice výchovy rodiči dítěte v rámci rodiny, je to o stimulaci rozvoje od kolébky. To se dá zvlášť v předškolním věku dobře provádět kdekoliv, v Česku, v Turecku i na Floridě. Není to prosím soutěž mezi podmínkami malého hokejisty v Horácké Slavii Třebíč a Little Caesars v Detroitu.

Vážený pane Nováku, mám ve velké úctě sportovní rozvojové systémy v USA, Kanadě i v některých zemích Evropy, my je odtud můžeme Vaším dětem jen tiše závidět. Ale i na vašem příkladu je vidět, jak to každý vidí jinak. Tady mě psychologové div neukamenují, jak je to (Kamevéda)pro děti náročné a zničující, pro Vás to zase neznamená vůbec nic. Ale jedno je Vám tak trochu společné. Oba extrémy hodnotí Kamevédu, aniž by se protagonisté namáhali si ji alespoň prostudovat. Ani vy dosud nemůžete nic vědět o principu č.47, protože ještě nebyl zveřejněn. Ale už víte, že nic nového nebo světoborného neobsahuje, to jste asi jasnovidec. Netvrdím, že každý z něj bude unesený a nadšený, protože je extrémně náročný. Také vám mohu stoprocentně zaručit, že jej ani v oné uznávané akademii neuplatňují. Ale, nebavme se o něčem, když předmět je pro jednu stranu neznámý. Bral bych, kdybyste si knihu po vydání přečetl a pak vynesl nějaký soud. Ale takto dopředu, to fakt nevím, jak na to reagovat. Ať se Vám tam v Americe nadále daří, pane Nováku. A synovi na Univerzitě taky.

A ještě k tomu odkazu na rozhovor provedený redakcí deníku Sport před léty. Všichni si dnes mohou na výsledcích a událostech těch několika let zkontrolovat, kdo měl pravdu a kdo hovoří úplně z cesty. Vidíme, kam jsme dospěli pod vedením lidí ze svazu a kam nás přivedly ony skvělé projekty, který slibovaly nové úspěchy. Žádné úspěchy se nedostavily, projekty naprosto selhaly, akademie i další projekty nepřinesly nic z toho, co bylo veřejnosti slibováno. Vedení svazu je podepsáno pod nezadržitelným výkonnostním sešupem našeho hokeje, ale nikde žádný náznak sebereflexe, složení funkce a odchodu vzhledem k tomuto kolosálnímu neúspěchu. Pan Stloukal to řekl naprosto trefně a správně. Ti lidé to dělají jen a pouze pro peníze, snesou pohrdání, výsměch, kritiku, cokoliv, ale neodejdou, protože se jim to i přes to všechno vyplatí. A fanoušci, rodiče a všichni, kdo náš hokej milují, je vyhodit nemohou.

Také přeji dobrý den, ano, přesně Vás jsem v článku vzpomenul, pouze jsem nejmenoval. Byly to krásné časy z pohledu našich synů, současně jsme odhalovali opravdovou podstatu fungování našeho národního sportu, což už tak krásné nebylo. A v současnosti můžeme jen smutně konstatovat, že se k lepšímu změnilo jen velmi málo. Spíš výrazně zhoršilo, protože kdyby tenkrát udeřil do sportu covid, měli bychom to my rodiče i naše děti ještě mnohem těžší. Bojovat proti lidem, kteří hokeji tak zásadně škodili a škodí, to bylo až nad hlavu.
Věřím, že se dnes - i Vaši synové, máte dobře, a že na některé příhody vzpomínáte v dobrém.

Přesně takové problémy jsme řešili před mnoha lety, ale těm tzv. "kompetentním" lidem to nevysvětlíte. To znamená, že se v hokeji nic nezměnilo a rozvoji brání stále se opakující nesmysly.

Ta nová situace ve světě i u nás může naši hokejovou mládež ovlivnit dvěma způsoby. Ten první a pravděpodobnější (Typuji pravděpodobnost 95 %), se upne ke snaze zachránit a nějak udržet v chodu nejvyšší soutěže dospělých. Tím směrem se zaměří většina klubů, peníze i energie na mládež půjdou úplně stranou. Také změny, po kterých jsme zcela bez efektu volali dvacet let, budou opět odsunuty na neurčito. Druhý málo pravděpodobný scénář (pravděpodobnost kolem 5 %) by mohl nastat, kdyby současná krizová situace odstartovala proces reakce na nové podmínky, která by otevřela prostor i pro logickou úpravu nefunkčního systému mládežnického hokeje. V každém případě děkuji za Vaše příspěvky a také přeji hodně štěstí - s hokejem i bez něj.

Chtěl bych k tomu podotknout,že o tom mnoho nevím, pouze mě pan trenér požádal o uveřejnění zprávy o konání tryoutu, čemuž jsem prozatím vždy rád vyhověl, tak jako v tomto případě.

Zajímal by mě Váš názor na anketu redaktorů deníku Sport hráčů do 20 let. Za sebe mohu prozradit, že jsem byl v šoku, když Filip Chytil bral jen druhé místo, ač odehrál celou sezónu v NHL, ale vítězem se stal Nečas, který naopak působil jen na farmě. Je hezké, že jeho tým vyhrál celou AHL, ale to je především týmový úspěch.
Každý hráč NHL vám může potvrdit, že rozdíl mezi AHL a NHL je obrovský. Na farmě jsou často jeden dva nebo tři hráči s kvalitou NHL, jinak je to o poznání slabší. Snadněji se tam boduje, hrajete prostě proti horším hráčům, kterým nechybí vůle, ale často kvalita, kterou mají v nižší soutěži postupně teprve získat.
Domníval jsem se, že vedoucí pozice Chytila mezi dvacetiletými je neotřesitelná, ale nestačím se divit.

Požádal jsem agenta i syna, aby se vyjádřili, ale oni se rozhodli na situaci nereagovat, protože vše by vyvolalo další vlnu otázek a spekulací, o což není z jejich strany zájem. Já respektuji jejich postoj a dál už se k věci nebudu vyjadřovat. Doufám, že to stejné učiní i vedení NT. Přeji českému hokejovému týmu úspěšné mistrovství světa a šťastnou ruku při výběru hráčů, kteří na Slovensku budou reprezentovat Českou republiku.

To je přesně ten problém. Volali mi lidi s dotazem, zda jede? Nechápal jsem to. Nevím, kde to vzniklo.

1 3 9

https://twitter.com/hashtag/Zachamania?src=hash

Děkuji za přání, taky bych si přál hodně dalších zápasů, ale prozatím musíme vzhlížet postupně, k metě "300", atd. Je fakt, že nová smlouva toho dost napoví a jsem zvědavý, jaká bude kolem jednání o kontraktu naše nová hokejová zkušenost 1 .
Ještě k té repre, letos můžu s povděkem kvitovat, že kolem toho není žádný humbuk. V minulých letech šlo nejen o to nemít syna toho rebela v týmu, a pokud možno mu ještě přišít nálepku někoho, kdo nechce reprezentovat, což představuje dvojí výdělek. V očích veřejnosti se zhorší vnímání hráče, u kterého je velice žádoucí, aby byl vnímán negativně, a my jsme z obliga, že ho tam nemáme. Letos se k těmto hrám nikdo nesnížil, což považuji za pozitivní pokrok. 1

To je krásný článek, který přesně vystihuje způsob vedení našeho hokeje. Priority, které jsou sledovány. Je tím sděleno, že při rozhodování o mládežnických soutěžích jde o kluky v dresech až na posledním místě. Zdá se, že ti samí lidé ve vedení prostě nejsou schopni vytvořit férové, smysluplné, systémové a motivační soutěže, aby byla výchova hokejistů postavena na první místo. Dnešní situace má jediné uspokojivé řešení - nemít v tom systému vlastní děti. Vzpomínám si na tu beznaděj, kdy byl Pavel Zacha ml. ještě malý kluk a na fungování systému mládežnického hokeje a soutěží mi tedy logicky hodně záleželo. Jenomžepouze minimum rozhodnutí svazu stav skutečně zlepšovalo. Většina buďto fixovala nesmysly, nebo ještě situaci zhoršovala. Jakoby ti hoši nahoře žili na nějaké jiné planetě mimo naši realitu.

K těm našim médiím. Karel Knap není nějaký můj blízký přítel, ale myslím si, že jako jeden z mála našich novinářů pochopil Kamevédu a její podstatu i možné přínosy pro náš sport. Pracuje v oboru třicet let, zná naše osobnosti hokeje z minulosti detailně, má odstup (bohužel se poslední roky věnuje víc tenisu, než hokeji). A hlavně, za ty roky jsem ani jednou neměl pocit, že by sloužil české mocenské hokejové mafii. Když vezmu některé jiné redaktory, magazíny, nebo takovou Českou televizi, tak odtud nějaký adresný a zdrcující tlak nebo konstruktivní stimulace hokejového prostředí k nutným změnám nemůže přicházet, protože tyto struktury jsou vzájemnými vazbami tak prorostlé, že se do toho už z čistě praktických důvodů nikdo nebude pouštět. Prostě když už něco zplodí,budou při tom hledat hodinky u hospody pod světlem, kde se to pohodlně hledá, než tam ve tmě, kde je opravdu ztratili.
A pro ostatní televize není specifická problematika zákulisí a fungování českého hokeje téma, kterým by mohli zaujmout větší část diváků, takže to míjejí.
Co se týká té náklonnosti k rodině Reichelů, to je dobrý postřeh, ale lze to snadno vysvětlit. Napsal totiž před několika roky knihu o kariéře Roberta Reichela. S tím je spojena sháňka po množství materiálů, fotografií a údajů, neobejde se to bez hodin společných rozhovorů, během kterých se ten obsah vlastně tvoří. A vždy máte blíž k někomu, o kom hodně víte, než k lidem, o kterých nevíte skoro nic. To, jak se R. Reichel následně etabloval v našem hokeji, to už bylo až potom.

jen na upřesnění. Nemyslel jsem to tak, že hráči na tomto mistrovství na sebe žárlili a nemohli hrát spolu. Tak dobré informace z kabiny nemám. Pouze jsem napsal, že i toto se velice často vyskytuje, čím kluci hrají výš, tím vyhrocenější vztahy mohou být. Někteří naopak spolu kamarádí a dokážou si vyhovět. Jde o to, že umění trenéra je včas přečíst tyto věci, dozvědět se o nich od agentů, od hráčů, vypozorovat to, a pak podle toho skládat tým. I když to pak někdy může vyznít jako nelogický tah.


Strana:  1 2 3 4 5 6 7 8 9   další » ... 47

KAMEVÉDA



Facebook Kamevéda

Používáte socilní síť Facebook? Pokud ano sledujte stránku Kamevéda! fb

Sponzoři

Penco.jpg

DrillBook

Informace o DrillBook, jak objednat a slevový kod najdete v článku (stačí kliknout na obrázek)
drillbook

Náhodný obrázek

IMG_3782.JPG

Reklama