Zdroj: http://www.zacha-hokej.cz/domu/euro-2016  •  Vydáno: 24.6.2016 22:36  •  Autor: Zacha Pavel st.

EURO 2016 - PETRŽELA - MLADÍ U NÁS ČEKAJÍ MOC DLOUHO NA ŠANCI

KONEC VE SKUPINĚ - souhlasím s názory Petržely

 

http://isport.blesk.cz/clanek/fotbal-reprezentace-euro-2016/273170/petrzela-o-ceske-hre-na-euro-pomaly-fotbal-bylo-to-divne-nastavene.html

 

24.6.2016

Z tábora českého týmu na EURU ve Francii jsem měl samozřejmě spoustu informací, ale ty nejsou určeny pro veřejnost, tak jen vlastní postřehy a názory vykoukané z televize.

Domnívám se, že tato velkolepá akce potvrdila obecné trendy spojené se soudobým českým sportem, jehož hlavní markantou je pozvolný ústup z bývalých pozic. Zdá se, že tato éra už vstupuje i do výkladních skříní našeho sportu, kam donedávna náležel hokej s fotbalem především.

Stejně jako v hokeji český hráč pomalu vyklízí pozice v NHL, ve fotbale je nemáme zastoupeny v elitních týmech v počtu jako naši soupeři, často se jedná o menší země s nižším počtem obyvatel.

To málo, co ještě zbylo konkurenceschopného, nedokážeme využít.

S minimem mladých talentů nedokážeme pracovat vůbec. Tohle už je skoro typické pro soudobý český sport obecně. Čím hůř jsme na tom, tím méně odvahy ve zušlechťování toho minima talentů trenéři nacházejí. Tím jen prohlubují a násobí blížící se kolaps.

Jak jsme slyšeli, hokej a fotbal "spoléhají na akademie" ?!?!

Tohle považuji za definitivní smíření se s realitou bez nějaké snahy alespoň nějak adekvátně reagovat.

Hokejový ani fotbalový svaz řešení nenacházejí, oni jej vlastně ani kvalifikovaně a seriózně nehledají. Oba sporty alespoň v ústředí stále produkují dostatek peněz k dobrému životu vrchnosti, takže tam vládne klídek růžové brýle, jak výstižně přinesl dnešní tisk.

Takže jedinou funkční silou zůstávají rodiny, kde lze vše i v těchto podmínkách při obří snaze, štěstí a talentu ještě zvládnout.

..............................................

 

 

14.6.2016

Na ten zápas jsem byl hodně zvědav už dlouho.

 

Když sledujete jako otec nebo tchán fotbal nebo hokej, vždy je prioritní, jestli nastupují vaši kluci. Až potom člověk řeší, jak hraje celý tým a jako třetí, co z toho všeho vyplývá a jaký signál do budoucna z toho vychází.

Pokud vím, tak Theo určitě najisto nepočítal s tím, že bude na Euru nastupovat v základu. Trenér dlouhodobě důvěřoval jiným hráčům a také média vyznávala tento trend. Jakoby neměl neprůstřelně pevné místo v základu bundesligového týmu, jakoby měl český fotbal nadbytek hráčů podobného typu a schopností. Kolik máme dnes ve velkém fotbale, na hony vzdáleném tomu českému, konkurenceschopných bojovníků? Takže nějaká očekávání nebyla na místě. Proto jsem byl rád, že nakonec opak byl pravdou.

Stanovená taktika asi jako jediná mohla být úspěšná proti soupeři s tak rozdílnou kvalitou individuální kvality hráčů. Vydržet se štěstím ještě o chvíli déle, vidina postupu ze skupiny by byla blíž.

Ale potom už jsou tady dotěrné otázky, které se svým obsahem shodují s ostatními sporty - zvlášť s hokejem. Ten má jedinou výhodu v tom, že země jako Anglie, Francie, Itálie nebo Španělsko řadí hokej až na nějaké 27. místo ve svých preferencích. Takže díky tomu jsme pravidelným účastníkem čtvrtfinále mediálně vysoce nadhodnoceného MS. Jinak bychom tyto pozice postupně vyklidili podobně, jako se to událo v jiných kolektivních sportech.

Česko má stále potenciál být světovou sportovní velmocí. Jenomže ho nevidí. Nebo přesněji, vidí, ale sportovní bossové takovou šanci vyměnili za vlastní okamžitý prospěch a osobní požitky.

Přitom, stačila by "maličkost":

 

1. Uznat potenciál Kamevédy a podpořit ji oficiálně jako alternativu výchovy v rodinách, které preferují orientaci na sportovní ambice svých dětí.

 

2. Reorganizovat český sport. Nejprve odstranit tabulky, kontrolovat hospodaření sportovních klubů pracujících s mládeží a reorganizovat soutěže s cílem vytvořit férovou motivační hierarchii a kvalitu na špici pyramidy.

 

3. Potom by bylo možno do tohoto systému napumpovat peníze i lidi, kteří mají sportovní srdce, smysl pro fair play  a touhu něco dokázat a někoho vychovat.

Potom už by stačilo jen čekat, až motor nového moderního stroje škytne, naskočí, rozehřeje se a začne chrlit megatalenty.

Potom by bylo možno sednout si s udicí na břeh a čekat na pořádný úlovek. Takhle sedí na břehu hodně chytráků, kteří z té stoky vytahují menší a menší mřenky. A z toho "rybeření" už se pomalu vytrácí zábava. Ty větší kusy utekly do čistších a bystřejších vod.

Tři nebo čtyři konkurenceschopní mušketýři v jednom týmu na úspěch ve Francii možná stačit nebudou. Je to také hra taktiky, systému, to vše někdy dokáže setřít markantní rozdíly v kvalitě sportovců. Jenže tahle naše vyčuranost nemůže slavit úspěchy donekonečna a stavět realitu na hlavu. Klukům přeji úspěch a doufám, že další dva zápasy budou hrát důstojnější roli. Ale když jsem viděl tak obrovský rozdíl v kvalitě, schopnostech a pohybu jednotlivých hráčů při zmíněném zápase, moc velké nadšení mě a mnoho dalších neovládlo. I kdybychom ten bod nakonec urvali.

Protože ten rozdíl mezi našimi špičkovými soutěžemi a těmi odvedle už je prostě příliš velký.

 

http://www.hokej.cz/snad-se-ve-znojme-naucim-utocit-smeje-se-vodny-proc-fandi-gebre-selassiemu/5016183

..................................................

6.6.2016

Zatímco MS v hokeji hltá jenom několik málo evropských zemí, fotbalové ME je akcí co do sledovanosti naprosto nesrovnatelné. Těší se na něj diváci v celé Evropě, ale přenosy půjdou i do mnoha zemí na jiné kontinenty. Je to sportovní megapodnik globálního formátu. Také proto, že fotbal je společně s tenisem druhým sportem, kterému stále ještě udává směr Evropa.

Fotbal si s hokejem může podat ruce v tom směru, že česká škola a česká výchova mládeže stále krok po kroku ustupuje tlaku  a modernější organizaci  výchovy v ostatních zemích.

Minulý týden mi jeden vlivný fotbalový agent vyprávěl, že ještě na konci devadesátých let nám Němci záviděli náš výchovný systém. Česko bylo z ekonomických důvodů zaměřeno na export talentů do Evropy a proto české kluby dávaly velkou šanci mladým perspektivním hráčům v první lize. Tím se rychle ohrávali, získávali sebedůvěru i zkušenosti, akceleroval se jejich rozvoj. Zatímco talent v Německu se musel prodírat pomalu nahoru přes třetí ligu. Tehdy neměly elitní kluby Bundesligy i dalších nejlepších soutěží v Evropě důvod cpát sedmnáctileté mladíky do sestavy. Dnes je situace jiná. Přestože jsme ještě relativně nedávno  vozili medaile z mládežnických MS, o české hráče už zájem není. Scouti si naše poslední úspěchy vyhodnotili jako výsledek často pasívní herní taktiky a herního systému týmu. To z jejich pohledu ale vůbec není podstatné. Podstatné jsou jako v hokeji i dalších kolektivních sportech individuální dovednosti, kreativita, dokonalá fyzička, odolnost, rychlost v myšlení i pohybu s míčem...

A tohle dnes neumíme. Navíc, český hokej i fotbal přestal vidět smysl v nasazování mladíků do svých elitních týmů, což se ale naopak stalo smyslem činnosti veškerých snah všude kolem nás. Náš fotbal tím ztrácí svoje exportní schopnosti, které byly dříve jeho motorem. U hokeje je tato neschopnost pramenící ze starodávného myšlení většiny klubových i reprezentačních trenérů ještě markantnější.

Když se vrátíme k fotbalu, tak ten ústup z pozic je patrný na počtu hráčů českého týmu, kteří se ještě udrželi v elitních evropských ligách. Z tohoto pohledu může náš nároďák ve Francii jen překvapit. Hráči určitě mají obrovskou motivaci, vždyť jakýkoliv případný úspěch může několik z nich katapultovat do výsostných fotbalových soutěží. Už za pár dnů se dozvíme, zda to v té skutečně klíčové konfrontaci se špičkou Evropy bude stačit na postup ze skupiny.

Klukům bych to přál už kvůli Theovi, který se zase dokonce i pod trenérem Vrbou dostává do základu. Nebudu hodnotit, zda tam patří, protože moje hledisko je zaujaté osobní účastí.

Tak snad na jinou adresu. Zklamalo mě, že realizační tým pominul Václava Černého z Ajaxu. Chápu, že se jedná o mladíčka působícího v holandském klubu, takže zušlechťovat "cizí zboží" je z pohledu českého fotbalu, kdy jeden kumpán kryje záda druhému jen a pouze ze zištných důvodů, jaksi postrádá logiku. Smysl by to mělo jedině vzhledem k budoucnosti české fotbalové reprezentace. Připomeňme si, že Černý je historicky nejmladším hráčem, který kdy startoval za českou jednadvacítku. Mohl by být někým, koho by v budoucnu český fotbal mohl hojně využívat a moc potřebovat na podobných velkých akcích. Vyrůstá v jiném prostředí ušetřen určité sportovní i etické degenerace, kterou naše prostředí způsobuje.

Tato možnost je promarněna, je to škoda. Letošní Euro mohlo být za určitých okolností ještě zajímavější.

Co se naopak povedlo ?

Určitě společný pobyt hráčů s rodinami na soustředění v Rakousku. Pro fotbalisty je léto mezi koncem sezóny a startem té nové krátkým obdobím klidu. Pokud se hráč účastní ME nebo MS, je prakticky bez dovolené. Podobné akce jsou jedním z možných řešení a vstřícných kroků vůči hráčům i jejich rodinám.