Zdroj: http://www.zacha-hokej.cz/domu/zacina-svetovy-pohar-hokejova-udalost-roku  •  Vydáno: 20.9.2016 13:27  •  Autor: Zacha Pavel st.

SVĚTOVÝ POHÁR - CO Z NĚJ VYTĚŽIT PRO BUDOUCNOST?

Evropa - Česko  3:2 PP

Pro mě osobně to není žádné zklamání, je to naplnění reality v tom, že jsme mohli jen překvapit. Musím uznat skvělé výkony obou brankářů. Je třeba si uvědomit, že jen štěstí, štěstí v tom, že máme dva mladé skvělé golmany umožnila prozatím vcelku solidní vystoupení bez ostudy na SP. Představme si, že by proti Kanadě neměl Neuwirth svůj den. V ten moment bychom možná desítce neunikli.

K hodnocení hráčů bych se nechtěl vyjadřovat. Je jim třeba poděkovat za ochotu reprezentovat, přestože dopředu tušili, že po návratu náměstí asi nezaplní. Že paravděpodobnost ostudy je vyšší než návrat s plackou na krku. Pokud by se něco takového stalo, bylo by to obrovské překvapení i popření reálného rozložení sil v současném hokeji.

Poslouchal jsem hodnocení komentátorů, s mnohým se dá souhlasit, ale podle mého názoru to hlavní nezaznělo. Protože to první, co musí každého uhodit do očí při sledování hry českého týmu a týmu Evropy, mělo jinou příčinu.

Ten největší rozdíl jsem spatřoval v organizaci hry, pozičním rozvrstvení hráčů a agresivitě napadání po ztrátě kotouče. To je hlavní rozdíl mezi hrou českých týmů bez rozdílu věkové kategorie na mezinárodní scéně, a jejími soupeři. Protože ta celková převaha soupeřů v počtu střel na naši branku se rodí sprintem směrem k hráči s pukem a snahou jej dostihnout, destabilizovat ho a zablokovat mu hokejku v momentě pokusu zbavit se puku. Ostatní hráči současně zavřou mantinely a pokryjí nejbližší spoluhráče. A tuto aktivitu je třeba s obrovskou intenzitou produkovat od první do poslední vteřiny. To je cesta k zisku puku, k šancím a herní převaze, která vždy nemusí skončit vítězstvím, ale převážně tak končí.To je herní styl, který bolí, který je třeba dostávat pod kůži odmala. To je moderní hokej. Moderní hokej je extrémně rychlý. Jak vám zní ty neutuchající kecy o české vyčůranosti a chytrosti? Na tu byl čas v osmdesátých letech, dnes se hraje jinak.

Naši hráči tak dnes nejsou vychovávání, hrají pohodový hokej bez nasazení, případně s chvilkovým nasazením. Ti, kteří projevili kvalitu a odolnost k úspěšnému angažmá v NHL, zaslouží velký obdiv. Mají to s tímto hendikepem způsobeným chybnou výchovou mnohem těžší než hokejisté vyrůstající u nás v osmdesátých letech, kdy jsme metodicky a organizačně měli dokonce převahu.

Rozplizlé soutěže, kde se nehrají kvalitní zápasy, způsobují tento stav. Lidé mající na starost rozvoj hokeje nedokážou - nechtějí tuto situaci zvrátit. Je to nepohodlné!

Do té doby nelze čekat zlepšení. Reorganizace mládežnických soutěží počínaje extraligovou juniorkou, změna v péči o kvalitní talentované hráče, jiné pojetí hokejových akademií, zrušení tabulek a omezení všeho druhu. To jsou cesty, jak z toho ven.

Také hokejové celebrity musí vylézt z ulity, kdy všichni drží basu se všemi a stejně tak se všichni ženou do záhuby. Je třeba otevřeně věci pojmenovat, nebát se adresné a věcné kritiky. Doba se mění. Ještě před časem se hokejoví mocní snažili kritiku umlčet za každou cenu, dnes volí umírněnější přístup a kritiku odstraňují přidělením funkcí, čímž se vlastně rebelanta elegantně zbaví a ještě k tomu řeknou - když kritizuje, tak ať ukáže, co umí.

Hodně se mi líbil článek Martina Erata od Roberta Sáry v deníku Sport ze dne 10.9.2016, který byl trefně nazván:

Kritický Erat: Děti jsou, dobří trenéři ne

otázka: Proč neprodukujeme dobré hráče?

"Největší problém je, jak se trénuje a jaké máme trenéry. Viděl jsem třeba mladé kluky v Třebíči a myslím si, že je dnes hokej někde úplně jinde, než se trénuje. Viděl jsem zastaralé systémy a cvičení, co se dělalo před dvaceti lety. Ale to je dnes už dávno pryč. Našim trenérům chybí, aby jezdili do světa, aby se obohacovali a viděli, jak to dělají ostatní.  My loni přijeli se Sobotkou a Kempným do Finska a šli jsme se podívat, jak osmileté děti trénují. Stáli jsme tam s otevřenou pusou a říkali si, jak jde hokej dopředu. Co musí mladí kluci dělat. Pak přijedu do Třebíče kde kluci ve třetí a čtvrté lajně neumí bruslit. Je to po malých krůčcích - ano, hokej je sranda, ale je to taky hra, pro kterou je třeba něco obětovat. A rodičům a trenérům chybí znalosti, jak to ty děti naučit....

Když jsem slyšel, že v juniorské extralize je 18 týmů, a v dorostenecké dokonce 24, tak se směju. To se přece nemusí nikdo snažit, aby se do ní dostal. Zpět k Třebíči - tam je hodně kluků, v každé třídě dvacet. Už jsou tu profesionální trenéři od svazu, ale ti kluci musí vědět, co s dětmi dělat. Musí být nějaký koncept, kterým se to povede. Byl jsem v Nashvillu, kde hokej není na žádné úrovni. Ale jsou tam kluci, kterým je osm let, a mají kondiční trenéry, trenéry na techniku, pořád chtějí být na ledě. My máme led sedm měsíců v roce a v Americe dvanáct. A jsou na něm denně.

Jste osobnost, která to může změnit.

Můžete člověku něco říct, ale když to bude chtít dělat pořád po svým,  hokej se dopředu nedostane. V Třebíči pořád nadávají, že nejsou ledy. Pak se podívám, že je o víkendu prázdno. Tak se ptám: Proč? A slyším: Vždyť my jsme taky začínali až v září. Odpovídám: Hokej je ale o 20 let vpředu. Musíte jít s dobou, jinak nikoho nevychováte. Problém je v lidech. Ne v tom, že by něco nebylo. Podmínky tu jsou dobré, akorát lidi nevědí, co dělat. Proč mají děti chodit na led, proč mají mít tělocvičnu, aby se naučily kotouly. Což v Americe nebo Skandinávii funguje...Nechci nikoho soudit, ale musí se to změnit od vedení. To musí ukázat směr, kterým jít. Takže mám strach, aby tady dál vyrůstali hokejisté, aby děti měly vzory. Aby měly motivaci hrát hokej.

...Na rovinu, kdybych věděl, jaká bude moje kariéra, neodešel bych do zámoří v osmnácti, ale už v patnácti. Podmínky a trenéři, to je někde jinde. Juniorka s osmnácti týmy? Jste talentovaní, jezdíte na zájezdy, kde dáváte dvanáct branek. K čemu to je? Hráč, který potřebuje hrát 100 kvalitních zápasů za sezónu jich odehraje deset, kde o něco jde. A jít do dospělých, kde dostane deset minut za zápas, to je k ničemu. Ať je v juniorce osm týmů. A ne, aby to bylo politické rozhodnutí, že tihle potřebují kvůli akademii taky hrát extraligu!

Ať se kolem hokeje motají lidi, kteří tam mají být!

.............................................................................

Já k tomu ani nemusím moc dodávat.

Ano, jednoznačný souhlas. Ať se kolem hokeje motají lidi, kteří tam mají být.

Ne ti kteří nechtějí prospět ani tak hokeji, ale hlavně sobě!

Když to tady tvrdím už roky, sklízím jen nenávist a nevraživost. Ale bez radikálních změn to nepůjde. Vždycky když něco nevyjde, se ti viníci na chvíli přikrčí v koutku, ale jsou tam dál. Budou dál sát mízu a ukrajovat s tučného koláče, ale nic smysluplného ani životaschopného nikdy nevytvoří. Začínají se objevovat mladí nadšení trenéři ochotní se učit, ale obtížně získávají prostor.

Souhlasím s tím, že v trenérech je největší problém.

 

MUDr. Petr Juda, který má na svazu na starost rozvoj trenérů a mladých hráčů, vidí největší problém českého volejbalu v trenérech a otevřeně jim říká, aby ti, kteří to nechtějí dělat moderně, raději vypadli pryč a uvolnili místo mladým a ochotným se učit.

Šéftrenér českého Ragby Martin Kafka, který hrával za Valencii nebo francouzské Casters, jednou pozval nejlepší francouzské trenéry na školení do Čech. A ten, který měl nejvíc dávat pozor, trenér nároďáku, tu přednášku prospal!!!

Ten problém není jen v hokeji, ale prakticky ve všech kolektivních sportech.

Teď se budou navyšovat peníze do sportu, ale mám obavu, že se tím samo o sobě moc nezmění. Někde už dychtivě čekají, jak si za tu mizernou práci nechají jen víc zaplatit. Český hokej potřebuje nový impulz, ale je otázkou, zda ti, kteří ho dovedli, kde je, toho jsou schopni.

Příznivé změny loni proběhly v Liberci, letos se cosi nadějného rodí ve Vítkovicích. Mladí by měli dostat šanci, ti kteří vymýšleli tabulky, by postupně měli uvolnit svá místa. Do vedení klubů musí přijít lidé, kteří někdy zdánlivě uškodí i svým okamžitým osobním nebo klubovým zájmům, aby český hokej dostal výměnou smysluplný směr a naději.

Pokud by k tomu přispěl nějak tento Světový pohár a naši kluci ještě třeba dokázali porazit Američany, aby prokázali oprávnění být pod svou vlajkou i nadále mezi hokejovou smetánkou, byl by to v souhrnu skvělý výsledek.  

........................................................................................

 

 

 

Kanada - Česko 6:0

To se dalo čekat. Spoléhat se, že Neuvirth chytí úplně všechno v každém zápase, na tom nelze postavit taktiku na turnaj.

Ale prvním zápasem turnaj nekončí. Příští proti Evropanům může vypadat úplně jinak.

..............................

 

Už v prvních hodinách zítřka to vypukne. Pro hráče to musí být skvělý zážitek, protože neuvěřitelně detailní plánování a režim NHL nedovolí cokoli podcenit nebo nedotáhnout.

Pokud mám ale z něčeho opravdu dobrý pocit, potom to je průlom do způsobu vedení týmu, jeho složení, rozdělení rolí, pozorování týmů soupeře i jednotlivých hráčů, detailní rozbor silných a slabých stránek hráčů soupeřů, kvalita přípravy týmu na nadcházející zápas.

V nároďáku se nenosí jakákoliv kritika. Když hráči nejsou z něčím spokojeni, prostě o tom nemluví, vyhnou se otázce reportéra nebo ji zahrají do ztracena. Proto se z veřejných zdrojů o problémech touto cestou skoro nikdy nic nezvíme. Můžeme ale brát vážně alespoň pochvalná sdělení. Voráček prohlásil, že je to velká změna a s tak kvalitní přípravou srovnatelnou s NHL se doposud v nároďáku nikdy nesetkal. Znamená to zcela jednoznačně, že dříve se jednalo o spíše intuitivní vedení střídačky jednotlivými trenéry s úrovní přípravy týmu odpovídající české extralize, což ještě zvyšovalo nevýhodu ustupujícího českého hokeje a prvního týmu na světové scéně. A to je určitě velký a významný posun dopředu k modernímu hokeji, který ještě může na čas zpomalit dopady té situace, do které jsme se postupem let dostali.

Ať už český tým dopadne na SP jakkoliv, v přípravě určitě příjemně překvapil. Působil připraveným a konsolidovaným dojmem. Soupeře určitě neválcujeme, ale herní styl máme nastavený dobře. Odpovídá našim možnostem s tím, že vše musí jistit skvělí golmani. Ti zatím své protějšky jednoznačně převyšují. Zvlášť Míša Neuwirth se potkal s famózní formou a pokud mu vydrží i do zápasů ve skupině, může tím hodně zvednout naše šance.