Zdroj: http://www.zacha-hokej.cz/domu/pavel-zacha-spoluprace-se-slovenskym-svazem-ledniho-hokeje  •  Vydáno: 6.11.2016 18:23  •  Autor: Zacha Pavel st.

Pavel Zacha - Spolupráce se Slovenským svazem ledního hokeje

 

Spolupráce se Slovenským Zväzom Ĺadového Hokeja

V měsíci říjnu 2016 jsem byl osloven prezidentem ZSLH Ing. Martinom Kohútom s žádostí o schůzku.

První setkání proběhlo dne 3.11.2016 v Bratislavě, kde jsem se postupně setkal s prezidentem Ing. Martinem Kohútem, generálním sekretářem Miroslavem Valíčkem, a s ředitelkou odboru nových projektů a rozvoje slovenského hokeje Dianou Kosovou.

Po třeskutých turbulencích na slovenském svazu v uplynulých měsících se situace uklidnila a v současné době má nové vedení první tři roky na to, aby nastartovalo  smysluplné změny. Byl jsem seznámen s hlavními záměry nového vedení a s projekty, které se na Slovensku chystají uvést v život v následujících letech.

Momentálně běží sezóna, takže je logické, že do jejího průběhu není vhodné zasahovat. Ale současné období je zasvěceno skutečně překotné práci a snaze připravit vše potřebné tak, aby pro následující sezónu byly připraveny nové projekty a bylo je možné spustit. Smyslem připravovaných opatření je  opětovné nasměrování slovenského hokeje mezi absolutní elitu.

Rád konstatuji, že z tohoto prvního setkání na nejvyšší úrovni mám skvělý pocit. Hlavním cílem vedení slovenského hokeje totiž je opět získat schopnost vychovávat hráče světového kalibru, hráče zajímavé pro NHL a reprezentaci země. Slováci momentálně mají několik jedinců, kteří představují v NHL  špičku, ale nové mladé hráče podobné úrovně se jim nedaří vychovávat.

Smyslem snažení současného vedení je tento trend změnit a znovu nabýt schopnost produkovat mladé hráče absolutní světové extratřídy. Proto jsem byl osloven, abych v této oblasti působil jako nezávislý konzultant. Současně se rýsuje poměrně široké působení v oblasti prezentace Kamevédy mezi rodiči mladých hokejistů, osvěty a plošné přednáškové činnosti, stejně jako k připomínkám k procesům v klubech, které na Slovensku hodlají restaurovat podle těch nejmodernějších trendů.

Pan prezident Kohút mi představil některé zamýšlené projekty, které jsou - skromně řečeno - mimořádně zajímavé a přímočaré ve snaze změnit situaci. Jedná se ale o projekty, které jsou v této fázi ve vývoji a byl jsem požádán o nich prozatím pomlčet, což samozřejmě dodržím.

Pokud ale mohu sdělit pocit z těchto setkání, zněl by asi takto:

Z nového vedení čiší skutečná a nefalšovaná snaha o restart slovenského hokeje. Vedoucí představitelé jsou schopni debatovat otevřeně i o těch největších problémech, které slovenský hokej podědil s rozdělením federace a dodnes se jich nedokázal úplně zbavit.

V čem vidím hlavní rozdíl?

Když hovoříte s vrcholným představitelem českého hokeje, nejprve vystupuje v duchu, že zásadní věci jsou v pořádku a jsou nastartovány smysluplné projekty, které nás přivedou zpět na výsluní. Když tyto lidi v otevřené debatě doženete do kouta, a oni si mohou vybrat, zda ze sebe udělají úplné hlupáky nebo přiznají barvu, tak samozřejmě přiznají, že si vlastně myslí něco jiného, než veřejně prohlašují, ale aby mohli vykonávat svoji funkci, musí hájit zájmy představitelů klubů, kteří je zvolili. Ale nikdo se necítí komfortně v momentě, když je přistižen při lhaní, aby si udržel pozici. Takže mezi mnou a jimi vznikaly logicky negativní emoce a pak už nebyl zájem ani z jedné strany v těchto diskusích pokračovat.

S tím jsem se na Slovensku nesetkal už jen proto, že vedení slovenského hokeje nazývá věci pravými jmény. Je tam také trochu jiná situace díky přijetí zákona o sportu, který zaručuje dětem minimálně jednou ročně svobodně změnit klub podle svého uvážení, čemuž se ale vedení klubů snaží občas bránit - je to bohužel negativní české dědictví, které si i na Slovensku vybírá krutou daň.

Z celého setkání mám pocit, že Slováci mají potenciál vydat se skutečně smysluplným směrem. Pokud se jim podaří realizovat podstatnou část svých zajímavých, někdy dokonce revolučních projektů,  a Češi budou dál vyhazovat peníze na nefunkční projekty, potom může za nějakých deset nebo dvanáct let reálně nastat situace, kdy nás Slováci budou dost bolestně válcovat v produkci mladých talentů se všemi dopady, které to bude mít na úroveň hokeje v obou zemích.