Zdroj: http://www.zacha-hokej.cz/domu/ester-ledecka-zazrak-impuls-inspirace  •  Vydáno: 17.2.2018 20:19  •  Autor: Zacha Pavel st.

Ester Ledecká - zázrak - impuls - inspirace

 

17.2.2018

Největší událost Olympiády 2018 máme ze sebou,

postarala se o ni Češka Ester Ledecká. Važme si toho, že můžeme prožívat další velkou sportovní událost s českým sportovcem v hlavní roli. Já osobně to pouze okrajově prožívám v Brémách, kde je na prvním místě péče o děti a fotbalová Bundesliga. Přesto jsem si ten záznam závodu pouštěl několikrát stále dokola a nemohl se ho nabažit. Jedná se o naprosto mimořádnou událost.

Každý takový úspěch se rodí spolu se schopností překonat překážky, těžké chvíle a složité situace. Jeden den se všechno jeví zoufale, zdánlivě bez možnosti najít východisko. Ale když člověk projeví charakter, víru ve vlastní sílu a vytrvalost, může se stát, že se během krátké doby vše otočí.

Před dvěma roky byla rodina Ledeckých v těžké situaci. Kariéra dcery strhla každý rok z rodinného rozpočtu několik miliónů i v době, kdy se jí už dařilo vítězit ve světovém poháru. Když Janek Ledecký oslovil jednu nejmenovanou  velkou sportovní agenturu, byl odmítnut. Neviděli možnost získat zpět finanční prostředky, které by do ní případně investovali. Tu informaci mám přímo od šéfa této agentury. Současně považovali za ostudu, že náš stát se vůbec nedokáže postarat o sportovce, kteří mu dělají skvělé renomé doma i v zahraničí. Na jedné straně sportovec dělá výsledky, kterými se mnozí pyšní, na druhé straně se mu dostává mizivé podpory i v okamžiku, kdy už se řadí mezi světovou extratřídu. O těch mladých a začínajících vůbec nemluvím. Byl to jen další důkaz toho, že do našeho sportu teče málo peněz a jejich rozdělování je navíc špatně nebo nespravedlivě strukturováno.

Pak náhle přišel velký zlom, Ledecká získala sponzora globálního rozměru,  ujala se jí jiná sportovní agentura. Tito lidé viděli i přes špatné ekonomické ukazatele do budoucna šanci i potenciál.

Úžasné je na jejím úspěchu také to, že dokázala v pravou chvíli šokovat svět, potěšit sponzory a naplnit i ty nejméně pravděpodobné předpoklady. Tím se z Ledecké stala nejen potenciální, ale reálnou hvězdou globálního významu.

Olympijským zlatem spolu se svým příběhem se zapsala mezi největší osobnosti zimních sportů v historii a teď, s tímto novým impulsem, bude její závod na prkně sledovat doslova celý svět. Připravila si skvělou pozici, která může mít ještě senzačnější příchuť, pokud bude dominovat i ve své hlavní disciplíně - na snowboardu. Tam ale bude už v jiné situaci - bude ostře sledovanou favoritkou, bude mít šanci stát se univerzální sportovkyní a skutečnou superhvězdou světového sportu.

Věřme, že ten tlak ustojí, nebo že se i nadále podaří jejímu realizačnímu týmu držet jí stranou od novinářů a mediálního tlaku, který krade každému sportovci část sil důležitých pro výkon a úspěch.

Ale vraťme se zpět na začátek a řekněme si, co dalšího z této úžasné události vyplývá.

Novinář Josef Káninský o tom napsal ještě před zlatým závodem Ester Ledecké  v Lidových novinách ze dne 14.2.2018 na straně 10 ve svém článku "Medaile vozí solitéři" toto:

"Olympijské úspěchy přinášejí většinou dílčí projekty, nejsou výsledkem jasné koncepce..".klade si otázku, zda závodníky schopné dosáhnout na úspěch dokážeme nejen občas vychovat, ale systematicky vychovávat...

"Ještě  v roce 2006, kdy hokejisté získali bronz v Turíně, se možná dalo hovořit o úspěchu výchovného systému", nicméně  spíše dřívějšího doznívajícího systému výchovy hokejistů v rámci socialistického Československa. Novodobou schopnost vychovat více kvalitních jedinců prokazuje biatlon, ale v dorůstající mládeži už v tomto sportu údajně takové osobnosti jako máme dnes, čekat nemůžeme.

Káninský tvrdí, že hlavně "český hokej je právem kritizován za absenci výchovného systému."

Špatná zpráva nakonec, novodobé české olympijské úspěchy (Valenta, Strachová, Samková, Sáblíková, Bauer či Neumannová, Ledecká ...to vše jsou projekty solitérního know.how. Jsou zrozené s různě silnou podporou, ne však zásluhou výchovného systému. V kvalitě know-how a v mnoha aspektech přípravy individuálních sportovců jsou ti nejschopnější Češi dokonce na úrovni světové špičky."

Radujme se tedy z fantastického závodu Ester Ledecké i z dalších úspěchů podobně solitérních projektů, ale současně netolerujme jakékoliv snahy funkcionářů a bafuňářů přisát se k tomuto úspěchu a přiživit se na něm. Kdyby Ledečtí  nebyli tak známí a dobře situovaní, aby si mohli dovolit financovat výchovu svých dětí dvacet let způsobem, jakým nám to předváděli, tento úspěch by nikdy nespatřil světlo světa. Náš stát, naše sportovní svazy a systémy podpory talentů - pokud vůbec něco takového existuje, je nechávaly mnoho let finančně doslova vykrvácet.

Jinak řečeno, kdyby v pozici Ester byla podobně talentovaná dívka z běžné rodiny, nikdy by nemohla dojít tak daleko, protože by byla každému naprosto ukradená a systém by ji nepomohl, možná by ji spíš zašlapal do země. Prostě by neměla šanci získat významnou podporu, aby to mohla dotáhnout podobně daleko.

Buďme vděčni Ledeckým, že nepodlehli manýrům excentrických hvězdiček českého show byznysu, nepropadli se do nesmyslných afér a úletů, kterých je denně plný bulvár, ale místo toho se věnovali svým dětem a podporovali je způsobem, který je hodný následování a ze kterého se lze v mnohém poučit.

Fenomenální zlato Ester Ledecké by se mohlo stát impulzem pro mnoho ostatních rodin. Uvidíme, jestli se v budoucnu něco změní a naše talentované děti najdou doma víc pochopení a podpory, než které se dostalo - nedostalo mnoha mladým českým sportovcům, i mnoha mladým hokejistům v posledních letech.

Sportovní funkcionáři ovládají umění vydělat si nebo spotřebovat hodně peněz, rvát se o vliv a moc, dělat kariéru i průšvihy, likvidovat své odpůrce a kritiky.

Možná by ale při tom všem měli také najít způsob, jak efektivně podporovat ty, o kterých je sport především - české talentované děti.

..............................

A ještě jeden postřeh: Kdyš byla Ester na trati, zhruba od poloviny začali zahraniční komentátoři vzrušením zvedat hlas, což se stupňovalo až do naprostého tranzu po průjezdu cílem. Bylo vcelku jedno, jakým jazykem hovořili, byli z toho naprosto hotví. Na českém kanálu jsme poslouchali nevzrušené hlasy komentátorů, zvlášť "spolkomentátorka" vyjmenovávala chyby Ledecké po průjezdu skoro každou brankou.

Člověk by fakt nerozeznal, že sleduje jeden z nejvýjimečnějších výkonů sportovní historie, podle komentáře tedy určitě ne!!!?Smějící se