Zdroj: http://www.zacha-hokej.cz/domu/ms-20.muze-cesko-nekdy-zachytit-moderni-hokejove-trendy  •  Vydáno: 27.12.2018 15:06  •  Autor: Zacha Pavel st.

MS 20. Může Česko někdy zachytit moderní hokejové trendy?

27.12.2018

Čekal jsem článek na téma skladby českého týmu na MS dvacítek, ale prozatím jsem žádný podobný rozbor nezaznamenal. Tohoto trendu si všímám v posledních několika letech, promítá se zvlášť do sestavování reprezentačního áčka, ale poslední dobou i do mládežnických reprezentací.

Vedení našeho hokeje zoufale chybí medaile. Dříve, když je áčko vozilo vcelku pravidelně, byly spolu s tím všechny ostatní problémy úspěšně zametány pod stůl. A valnou část našich fanoušků vždy zajímal jen dospělý nároďák, osmnáctky a dvacítky minimálně. S medailovým půstem dospělých se začalo vše podřizovat prolomení stavu, který i laikům srozumitelně dokládá postupující úpadek hokeje v českých zemích. A podobně jako v extraligových klubech na to doplácejí talentovaní mladíci, tedy to málo, které se tu přece jen díky zapáleným rodičům urodí. Zařazování mladých se stalo až "druhořadým" problémem, tím hlavním je nutnost opětovného zisku medaile, aby se tím největším kritikům a fanouškům zacpala pusa.

Problém tkví v tom, že sázkou na staré hráče se náš úpadek umocňuje. Talentovaní mladíci nejsou podpořeni ve svém růstu, národní týmy jim v okamžiku, kdy se láme kariéra, nepomáhají ani minimálně. V jiných zemích zařadí mladého hráče s budoucností klidně o několik roků dřív už na MS osmnáctek a dvacítek, a k tomu mu ještě dají roli jako hrom. To se u nás nikdy nenosilo, až na naprosté a velice vzácné, dnes už skoro historické výjimky.

Osobně mě ze všeho nejdříve před každým MS zajímá právě tento údaj. A když jsem se podíval na soupisky všech deseti týmů na MS dvacetiletých, Česko je opět v tomto ohledu na posledním místě. Máme na MS nejstarší tým ze všech zúčastněných zemí (se Slováky si můžeme letos podat ruce), trenéři nominovali pouze čtyři o rok mladší hráče, ani jednoho s datem narození 2001. V tomto ohledu jsou ostatní mnohem progresivnější, sází i v tomto ohledu na budoucnost. Jejich počínání má charakter dobrého hospodáře, hokejové moderny, podpory těch, které budou v budoucnu potřebovat.

Medaile jsou určitým ukazatelem, ale jsou přece ještě důležitější a výraznější priority. My dnes kvůli medailím naprosto ztrácíme cit a smysl pro budoucnost.

Slováci momentáně prožívají aféru s nezařazením talentovaného hráče Maxima Čajkoviče na soupisku dvacítky, který má reálnou šanci na první kolo draftu NHL. Nachází se v situaci, kdy mladý hokejista nesmírně citlivě vnímá všechno a všechny, kteří mu jsou ochotni v jeho souboji s obří mezinárodní hokejovou konkurencí půl roku před draftem prospět, a samozřejmě také to, že mu někdo tuto legitimní a v jiných zemích téměř samozřejmou podporu odmítne. U nás není účast hráče v prvním kole draftu NHL až taková vzácnost, pro Slováky je to naopak mimořádná událost, když se někdo takový objeví. Pokud ho trenér dvacítek v soutěži s ostatními konkurenty nepodrží, jeho ambice na dobrý draft to v každém případě o pár procent oslabí, to je fakt. Neznám detaily, možná k tomu pana Bokroše vedly legitimní důvody, těžko říct. V každém případě to je ztráta pro slovenský hokej.

https://isport.blesk.cz/clanek/hokej-reprezentace-ms-hokej-u20/353728/bokros-ven-slovensti-fanousci-sepsali-petici-podeziraji-ho-z-uplatku.html

 

Podívejme se tedy na soupisky jednotlivých týmů a počty mladších hráčů ročníku 2000 a 2001.

Česká republika    4 hráči 2000

Kanada                   5 / 2000       1 / 2001

Rusko                     6 / 2000       1 / 2001

Švýcarsko              11 / 2000

Dánsko                    9 / 2000     1 / 2001

Švédsko                  9 / 2000      1 / 2001

USA                        5 / 2000        2 / 2001

Finsko                    2 / 2000        3 / 2001

Slovensko              1 / 2000       2 / 2001

Kazachstán            4 / 2000       5 / 2001

 

Z přehledu vyplývá, že Česko a Slovensko je v nominacích nejkonzervativnější, nejustrašenější. Mládí bylo odmrštěno a upřednostněna snaha urvat medaili stůj co stůj.

Slováci nominovali jen jednoho hráče 2000, ale vykompenzovali to alespoň dvěma hráči mladšími o dva ročníky. Velmi zajímavý je údaj u týmů, které jsou papírovými kandidáty na sestup s elitní skupiny. Tam bychom obavy a opatrnost v poskytování šancí mladým hráčům mohli logicky očekávat, ale opak je pravdou.

Trenéři Kazachstánu poslali do Kanady dokonce 9 mladších hráčů, a dokonce pětkrát nominovali ročník 2001, což je nejvíc ze všech účastníků. Dánové poslali na MS dokonce deset mladších hráčů, stejně jako Švédové.

A náš první soupeř - Švýcaři, mají na soupisce dokonce 11 mladších hráčů, což dává jejich výsledky na letošním MS do trošičku jiné perspektivy z hlediska budoucnosti. Je zřejmé, že se "nemodlí" k medailovému oltáři jako smyslu zbavení, ale pracují s perspektivou, pečují os vé hokejové stádo prozíravě. 

Jako by říkali:

Tento hráč je sice možná momentálně o maličko lepší, ale u tohoto mladíka existuje takový potenciál do budoucna, že ho prostě nemůžeme pominout !

Že to o pár procent sníží šanci na momentální krátkodobý úspěch? 

No a co?

Dlouhé roky byl nejkonzervativnější ruský národní tým, mladšího hráče jste v nominacích marně hledali. Ale už i oni se probudili a zachytili nové trendy v moderním hokeji, dnes už mají na soupisce víc mladíků, než Češi nebo Slováci.

Abychom si rozuměli, nemám nic proti našim trenérům. Na Pana Varaďu jde v kuloárech chvála, Aleše Krátošku znám dlouho osobně a nemám pochyb o tom, že hokeji a trénování rozumí. Prozatím nemám zdání o hlavních důvodech naší nominační opatrnosti, které nás určitým způsobem ale budou zákonitě limitovat v budoucnu, podobně jako Slováky. Jsem zvědavý, zda se komentáře na toto téma objeví v rozhovorech v televizi nebo v tisku. Bylo by to konečně trošičku k věci, můžeme klidně vynechat ty nesmyslné a stále se opakující, vůbec nic nového neříkající fráze.

V každém případě, v odvaze nominovat mladší hráče určitě ke světové špičce nepatříme. Spíš se jedná o jeden z vleklých problémů českého hokeje. Otázku dne bych formuloval asi takto:

Jak můžeme chtít řešit skutečně složité problémy našeho hokeje, když celé roky nedokážeme vyřešit ani zdánlivě tak jednoduchý úkol, k jehož vyřešení stačí pouze čistý list papíru, trošičku odvahy a odpovědnosti k budoucnosti národního sportu,

a především "dobře ořezaná tužka".