Zdroj: http://www.zacha-hokej.cz/domu/vyberove-kempy-zahranicni-turnaje-aklimatizace  •  Vydáno: 6.11.2008 21:27  •  Autor: Zacha Pavel st.

VÝBĚROVÉ KEMPY – ZAHRANIČNÍ TURNAJE - AKLIMATIZACE

Blíží se čas prvních výběrových kempů a možná by nebylo od věci napsat několik informací o rizicích, plusech i mínusech takových akcí především pro ty z Vás, kteří s podobnými akcemi nemáte žádnou osobní zkušenost.

INFORMACE :   Abyste se podobné akce mohli zúčastnit musíte v první řadě vědět, že se něco podobného koná. Pokud nemáte přímé vazby na organizátory, je třeba sledovat tyto akce i více roků dopředu, abyste byli ve střehu, jakmile se blíží čas výběru a hledali na správných místech. Organizátoři obesílají kluby, ale tam šéfové mládeže nebo sekretáři klubů často informaci nepošlou dál rodičům, protože jim a trenérům absence nejlepších hráčů na tak dlouhou dobu v soutěžním období komplikuje život a hmatatelně nic pozitivního nepřináší.  

ZÁKAZY KLUBŮ: Jakmile se kempu zúčastníte, stojíte před dalším problémem. Jak to zařídit, aby Vám klub uvolnil syna na turnaj. Některé kluby přímo vyhlásily zákaz účasti svých hráčů na těchto kempech ( SLAVIA PRAHA……), někde jsou ochotní hráče pustit a přeložit několik ligových utkání, pokud uvolňují více hráčů. V případě pouze jednoho hráče je to pro kluby mrzuté a snaží se rodiče přitlačit k tomu, aby od akce ustoupili.

STRACH Z KONFRONTACE : Část rodičů by měla možnost, chuť i peníze jet třeba do Kanady, ale při představě, že syn nebude vybrán převládnou obavy a raději se výběru nezúčastní. Nechtěli by vidět své dítě zklamané, když při oznámení nominace nezazní jejich jméno a vysněná cesta se rázem rozplyne. A co teprve v klubu, při odjezdech na kempy jim někteří trochu záviděli a při neúspěchu mohou počítat s posměšky skrytými nebo i veřejnými.
  Na druhé straně právě tato zkušenost může být do budoucna velice cenná. Hráč si rázem uvědomí, že sice hraje „první housle“ ve svém týmu, ale jakmile se octne na ledě s výbornými hráči, je nervózní, chce se ukázat, ale nedaří se, ostatní nedávají puky, to se najednou „sesype“ nejedna malá hvězda. Tato situace představuje velké poučení do budoucna a hráč s předstihem okusí, že tak nějak podobně se v budoucnu „bude lámat chleba“ . Pouze s malým šrámem na duši zjistí, že je přeci jen třeba ještě trochu více pracovat. 

FINANCE : Existují zahraniční turnaje, jako je například Treťjakův turnaj v Moskvě koncem listopadu (účastní se Sparta s ročníkem 1996 a HIGHLANDS s ročníkem 1995), kdy organizátor hradí letenky a dopravu v Moskvě a týmy mají ještě sponzory na další výdaje. V těchto případech hráči hradí pouze část nákladů a celkem vzato se jedná o velmi výhodnou zkušenost. Většina výběrových kempů ale funguje na principu účasti na významném nebo i méně významném turnaji v zahraničí, s tím, že organizátor z akce profituje. Míra zisku je odvislá na povaze každého organizátora. Poznáte to často podle toho, že šéfové akce si ani moc nelámou hlavu s kvalitou hráčů a je pro ně hlavní naplnění počtu platících účastníků. 
  Pokud je hráč vybrán a má cestovat do daleké země, stojíte před otázkou, zda máte odvahu poslat ho samotného do neznáma nebo se rozhodnete dělat mu doprovod. To první je levnější a pohodlnější, ale nemáte představu v jakém se dítě nachází stavu, nemůžete mu pomoci při jakýchkoliv komplikacích, nemáte obrázek o úrovni akce a hře svého syna a tedy ani o tom, zda se jednalo o dobrou zkušenost nebo ne. A při další podobné akci opět nemáte dostatek informací k posouzení. 
  Pokud se rozhodnete hráče doprovázet, představuje to kromě čerpání dovolené také další desítky tisíc korun, nebo vlastně dolarů. Ale i když jste s ním a syn je ubytován většinou po dvou v kanadské nebo americké rodině, nemáte mnohdy ponětí, kde vlastně bydlí a je jen vaší starostí, jak se dostanete na trénink nebo zápas. Bez jazykové vybavenosti je to složité. Nespornou výhodou je ale vlastní zážitek, možnost posouzení akce a kvalitnější rozhodování v budoucnu . Asi nejdůležitější pro rozhodnutí tedy bude věk hráče, stupeň jeho samostatnosti, schopnost domluvit se a také okolnost, zda pojede do rodiny s kamarádem nebo pro něj bude všechno a všichni cizí.

TURNAJ : Na velké turnaje s nejvyšší kvalitou týmů, sem patří turnaj PEE-WEE úrovně „AAA“ v Québecu v Kanadě, berou organizátoři větší počet hráčů. Je dobré se před definitivním rozhodnutím šéftrenéra zeptat, jak vidí pozici vašeho syna v týmu na turnaji. Jiné šance má na plné vytížení v turnaji první a druhá lajna a jiné hráč spíše na postu náhradníka. Ten riskuje, že jede pouze na výlet a do hry moc nezasáhne. Přestože se pozice hráčů mohou podle výkonu na turnaji vyměnit, je dobré tuto informaci mít předem a ušetřit si rozčarování. Stalo se, že výborný hráč, lídr svého týmu, odletěl z Kanady s bilancí pouhých 7 odehraných minut z celého turnaje a po návratu byl z podobných akcí nadobro „vyléčen.“ Velkou roli hraje i ta spousta nových okolností , se kterými se hráč musí po příletu vypořádat. Především se jedna o 

AKLIMATIZACI : Tím není myšlená aklimatizace na jinou nadmořskou výšku ale aklimatizace časová. Rychlý přesun přes časová pásma se na organismu projeví, jedná-li se minimálně o přesun delší než 90 minut směrem západním a 60 minut směrem východním. Při cestě do Kanady se jedná o časový přesun minimálně přes šest časových pásem a to už je velký zásah do mladého organismu. Reakce na tento přesun je individuální a je závislá na věku, směru (východ nebo západ), ročním období (v létě je aklim. rychlejší), rychlosti přesunu, předchozí zkušenosti a typu jedince (večerní typ jedince se vypořádává snadněji než ranní typ). Všeobecně platnou zásadou je , že na jednu hodinu časového posunu potřebuje hráč 1 až 1,5 dne aklimatizačního pobytu.
  Hlavním úkolem po příletu je pokus dosáhnout co nejdříve alespoň 6 hodin nepřerušovaného spánku. Zjednodušeně řečeno, můžeme si být jistí, že pokud hráči přiletí do Kanady a vstoupí do turnaje hned druhý nebo třetí den, nemyslí zřejmě organizátoři na úspěch v turnaji jako na hlavní kriterium. Tuto důležitou okolnost můžeme naštěstí zjistit už z programu zájezdu, který bývá znám už dlouho před odletem. Hráči se dále musí vypořádat s jiným posuzováním od rozhodčích, s jiným prostředím a zvyky v rodinách, s jazykovou bariérou, s jiným jídlem a s odloučením. Je toho tolik, že nemůžeme být zklamaní, pokud syn na první takové akci nepodá očekávaný výkon. Při další podobné cestě se už aklimatizuje daleko snadněji a dosáhne o poznání lepšího výkonu.

PO NÁVRATU čeká hráče ještě delší aklimatizace, protože se jedná o posun směrem na východ. Počítejte s dočasně zhoršeným výkonem ve sportu, dlouhodobou malátností a únavou, mohou být problémy i ve škole, protože hráč sotva stíhá normální výuku a dohánění látky za čtrnáct dnů je v prvním týdnu často nad jeho síly. V této době může dojít také ke konfliktů s trenérem v klubu, protože hráč dlouho chyběl a jeho současná výkonnost může být někdy o poznání horší než tomu bylo před odletem. Doprovázející rodič řeší v podstatě obdobné problémy, pouze převedené do jeho životní situace. Individuálně cítí změnu někteří jedinci ještě po třech týdnech.

Posouzení přínosu podobné akce se určitě bude lišit případ od případu. Jedná se jistě o mimořádný zážitek a velkou životní zkušenost, otevření očí mladému muži, každý hokejista by měl alespoň jednou v životě navštívit „HOCKEYLAND“. Ovšem jestli je tato zkušenost adekvátní vynaloženým prostředkům a ostatním doprovodným efektům, to už je na posouzení každého z Vás.